Praha – V plném proudu je v současnosti příprava třetí etapy protipovodňových opatření. Jejím cílem je využít hlavně přirozených mechanismů v přírodě a propříště zadržet co nejvíce vody v krajině. Stát chce během příštích 5 let stavět zejména poldry, které se naplní až při povodni a voda zde několik dnů či týdnů zůstane. Preventivní projekt vyjde zhruba na 4 miliardy korun.
Další opatření proti velké vodě - na řadě jsou poldry
Bahnem zanesené rybníky, vybetonovaná koryta řek, ale také růst měst a změny v lesích i na polích: to vše jsou novodobé důvody, proč voda, která naprší, při zvýšené koncentraci tak rychle odtéká. Od roku 2002 dal stát na protipovodňová opatření 19 miliard a hlavně budoval hráze poblíž měst. Teď chce přidat další asi čtyři miliardy na to, aby vodu zpomalil.
„Důraz bude kladen na zadržování vody v krajině a zejména na akumulaci, ať už v nádržích, nebo zejména v suchých poldrech,“ uvedl Pavel Punčochář ze sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství. Například plány na poldr s názvem NEPOKOJ na Nymbursku ale zatím ztroskotaly na výkupech pozemků a podle ministerstva zemědělství i další taková opatření bude potřeba do územních plánů teprve prosadit.
Vedle stamilionových investic do poldrů navrhují ochránci i další kroky. Levnější je revitalizace potoků a obnova mezí. Jako protipovodňové opatření fungují i nově vytvořené mokřady či soustavy tůní. „Myslíme si a jsme o tom přesvědčeni, že rozliv vody do luk a polí zabrání velkým škodám,“ tvrdí mluvčí společnosti Arnika Vratislav Vozník.
Kritiku si ministerstvo nedávno vysloužilo od Nejvyššího kontrolního úřadu, který zpochybnil projekty bariér. Řada z nich prý chrání před velkou vodou minimálně. Kontroloři prověřili samotný resort zemědělství, který za programy odpovídá, i příjemce dotací, u nichž zkontrolovali celkem 33 projektů za 2,6 miliardy korun. Podle úřadu je hlavní problém v tom, že často chybí ukazatele, podle nichž by šlo vyhodnotit efektivnost proinvestování státních peněz. Ministerstvo ale označilo tiskovou zprávu NKÚ za „dezinformování veřejnosti“.
Reportáž Milana Brunclíka (zdroj: ČT24)