Praha – Příští týden by se do Senátu měly už podruhé dostat některé prováděcí předpisy k novému občanskému zákoníku. Napoprvé se schválení nedočkaly. A ozývají se hlasy, že by mohl nastat daňový chaos. Bez prováděcích předpisů by totiž stát mohl přijít o desítky miliard na daních. Ať už zákoník začne platit bez nich, nebo se kvůli problémům jeho účinnost dokonce posune, rozsáhlé ztráty by mohly sepisovat i firmy. Senát tak nejspíš zákonné opatření schválí, pokud ho nová Poslanecká sněmovna potvrdí, nový občanský zákoník přejde do praxe.
Nový občanský zákoník: Teď, nebo nikdy?
Nový občanský zákoník sám o sobě fungovat může. Jenže prováděcí předpisy, které k němu patří, vysvětlují a upravují pravidla pro používání řady nových pojmů. A to se týká i způsobu zdanění. Zákoník totiž například pracuje s termínem „zřízení práva stavby“. Termín v jednoduchosti znamená totéž, co prodej nemovitosti. Jenže stará daňová pravidla ho neznají. Podle nich se platí daň jen z převodu nemovitosti. Takže v současném stavu by od ledna daň neplatil ani kupující, ani prodejce.
Jenže související daňové zákony tento týden Senát neschválil. Jejich součástí bylo totiž například i zrušení zdanění výnosů z dividend a zvýhodňování investičních fondů. Proti tomu už dřív vystupovala ČSSD, pravidla označila jako tunel a riziko pro veřejné rozpočty. A protože má strana, respektive levice v horní komoře převahu, sněmovna zákony odmítla.
Nový občanský zákoník má přes tři tisíce paragrafů. Tým profesora Karla Eliáše ho připravoval 11 let na základě rozhodnutí ministra spravedlnosti Otakara Motejla ve vládě premiéra Miloše Zemana. Ve sněmovně jej předložil až v roce 2011 tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Zákoník přináší největší změnu v tuzemském civilním právu za posledních padesát let. Norma zavádí přes šest tisíc nových pojmů.
Miliardy ve vzduchoprázdnu
Chybějící pravidla by státní pokladnu mohla přijít pěkně draho. „Přišli bychom o daň z nemovitosti, 7 miliard korun, o daně z příjmu, 7 miliard korun… Jde o desítky miliard, které dnes visí ve vzduchu,“ uvedl v pořadu Události, komentáře 1. místopředseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil. „Kdyby se neschválilo do konce roku nic, tak ten chaos v daních příští rok doopravdy nastane,“ potvrdil senátor Jiří Dienstbier, stínový ministr spravedlnosti za ČSSD.
Ani daňoví poradci si teď nejsou jistí, co mají svým klientům říct. „Podnikatelé ani běžní občané teď nevědí, jak budou od 1. ledna zdaňovat. Je to záležitost nejen firem, ale i běžných občanů,“ uvedl člen prezidia Komory daňových poradců Jiří Nesrovnal. „Nevíme, jak vykládat celou řadu základních ustanovení. Bude trvat léta, než se to usadí,“ dodává pro portál ČT24 právník Petr Čech.
Zákony
Nový občanský zákoník se označuje jako norma, která provází každého od narození až do smrti. „Je to, jako by tu začal platit úplně jiný zákoník, třeba portugalský,“ připodobňuje právník Petr Čech. Nové pojmy ale potřebují vysvětlení a přesná pravidla, co vymezují a jak se používají. Ta mají být obsahem doprovodných předpisů. Bez nich například není jasné, co přesně znamená „veřejná prospěšnost“ – statut, který by měly získat obecně prospěšné společnosti, jako jsou různé nadace. Těm soukromé firmy můžou v současnosti posílat dary, které si odečítají z daní. Bez zmíněného statutu by ale firmy, které dary posílají, o daňové výhody mohly přijít. Ztratily by tak jeden z důvodů, proč takto veřejně prospěšným společnostem přispívají. Nadace by se mohly ocitnout bez nemalé části svých prostředků.
Nová pravidla jindy?
Ve hře je i další varianta – odsunutí termínu, od kterého se nový občanský zákoník začne reálně uplatňovat. Tomu se ale brání většina stran i odborníků. „Znamenalo by to ztrátu rozsáhlých investic v soukromé i veřejné správě. V součtu to jsou miliardové částky,“ říká pro portál ČT24 spolutvůrce zákoníku František Korbel. Podle něj navíc nejde odložit jen občanský zákoník. Musela by se posunout i jeho účinnost a platnost řady dalších, s ním svázaných norem, jako například zákona o obchodních korporacích nebo nového rejstříkového zákona.
Korbel dodal, že odklad by mohl následovat stejný scénář jako v případě služebního zákona, který má upravovat službu státních zaměstnanců ve správních úřadech a jejich odměňování. Jeho účinnost se posouvá už od roku 2004. „Další odklad účinnosti nového občanského zákoníku by při dnešním rozložení politických sil patrně znamenal odložení na dlouhá léta, možná navždy,“ varuje komentátor Tomáš Němeček.
Podobné zmatky přinesla nejistota na konci loňského roku ohledně nových sazeb DPH. Ještě v prosinci firmy nevěděly, s čím můžou počítat – ve hře byly celkem tři varianty výše daně. Svým zákazníkům proto někdy předkládaly nabídky pro všechny možnosti. Nejistota stála hodně. Například viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar odhadl, že náklady podnikatelů spojené s daňovými změnami jen ve zmíněném svazu dosáhly stovek milionů korun. Společnost Deloitte uvedla, že nejistota může v Česku poškozovat každou druhou firmu bez ohledu na to, jak je velká.
Nové systémy, nové formuláře, starý zákoník?
Nový občanský zákoník navíc zasahuje do více oblastí. Odborníci se shodují na tom, že vzhledem k už vynaloženým nákladům by odsun jeho účinnosti byla špatná zpráva pro celou ekonomiku. Například banky pracují na tom, jak se mu přizpůsobit, už přes rok. „V rámci celého bankovního sektoru se ta částka blíží jedné miliardě korun. Z toho převážná část už je proinvestovaná,“ říká pro web ČT24 Jiří Matoušek, mluvčí České bankovní asociace. „Většina z toho jsou změny smluv a formulářů, to se týká především IT systémů. Ale samozřejmě jde o přípravu všech dokumentů a smluv tak, aby novému zákoníku odpovídaly,“ upřesňuje. Podle něj se nemění jen terminologie, ale i postupy, náležitosti a v mnoha případech změna logiky pro řadu bankovních procesů.
Kupní smlouva
Nejde ale jen o velké, nadnárodní firmy, nebo výhradně banky. „Jde o všechny obory, kam se podíváte. Všichni jsou dotčení, jen někteří to ještě nevědí,“ uzavírá právník Petr Čech. Velká část firem se totiž v novém občanském zákoníku vůbec nevyzná, a tak ani neví, na co se připravovat.
Změnou přitom projde řada pravidel. Například založení a celkové fungování společností i družstev nebo proces uzavírání smluv. Smluvní vztahy mají být upraveny volněji a změnit se má i odpovědnost manažerů a statutárních orgánů vůči společnosti.