Praha – V Česku v současnosti pracuje jen sedmdesát dětských psychiatrů. Navíc třetina z nich půjde brzy do důchodu a noví nepřibývají. Přitom pomoc psychiatra potřebuje deset procent dětí. Nejčastěji trpí úzkostmi, hyperaktivitou nebo depresemi.
Dětských psychiatrů je málo, přitom jsou zoufale potřeba
Lékařské statistiky udávají, že na jednoho pedopsychiatra připadá 300 tisíc dětí. Čekací doba na ambulantní vyšetření se pohybuje v řádech měsíců. Před malým počtem dětských psychiatrů varoval i ombudsman Pavel Varvařovský: „Nedostatek psychiatrů pro děti způsobuje, že jsou malí pacienti zbytečně hospitalizováni. Protože schází ambulantní pedopsychiatrická služba, jsou děti v léčebnách příliš dlouho, protože jim péči při pobytu doma nikdo jiný neposkytne,“ uvedla kancelář ombudsmana.
Některé poruchy nejsou navíc jednoduše rozpoznatelné. Například dítě s poruchou autistického spektra se může jevit jen jako nevychované. „Adekvátní diagnostika v dětském věku je klíčová, abychom si nepřidělávali problémy do budoucna,“ podotýká šéf Psychiatrické léčebny Bohnice Martin Hollý.
V Česku v současnosti fungují tři psychiatrické léčebny pro děti, a to v Lounech v Ústeckém kraji, ve Velké Bíteši na Žďársku a dále v Opařanech na Táborsku. Vedle toho poskytují péči dětem, jež trápí například poruchy příjmu potravy, deprese nebo mají zásadní potíže s chováním, ještě psychiatrická oddělení asi deseti nemocnic.
Pomoci s podstavem dětských psychiatrů by měla nedávno schválená vyhláška z dílny ministerstva zdravotnictví. Pedopsychiatrie byla znovu definována jako základní medicínský obor; dosud ji zájemci museli vystudovat jako nástavbový obor. „To znamenalo v podstatě osmiletý výcvik, na což mnoho lidí rezignovalo,“ uvedl Hollý.
Problémem může být také to, že provozovat psychiatrickou praxi není příliš lukrativní povolání. „Současné úhradové mechanismy jsou nastaveny tak, že jak v ústavní, tak v ambulantní péči se mnozí kolegové potýkají s vážnými finančními problémy, vzhledem k tomu, že počet pacientů narůstá, jak dětských, tak dospělých,“ upozorňuje Hollý.
Hůř než Česko je na tom třeba Rakousko nebo Francie, naopak situace je lepší v Německu či Veké Británii, kde připadá zhruba jeden pedopsychiatr na sto tisíc dětí. Pomoc ze zahraničí ale nevidí šéf Bohnic jako reálnou – hlavní vyšetřovací nástroj psychiatra je totiž jazyk – a cizincům by chyběla i znalost českých reálií.
Rozhovor s Martinem Hollým (zdroj: ČT24)