Praha - Úspěch v přijímacích testech na střední školy téměř nesouvisí se známkami, které žák měl na základní škole. Ukázala to analýza společnosti Scio, která organizuje přijímací testy na střední školy. Výsledky vycházejí z jarních přijímacích testů 37 tisíců žáků. V případě, kdy střední školy berou žáky i na základě známek, dochází k poškození uchazečů hlásících se ze škol s přísnějším známkováním.
Scio: Přijímání na střední školy podle známek diskriminuje uchazeče
Výsledky přijímacích testů představují standardizovanou míru, kterou lze hodnotit škálou známkování na ZŠ. Statistická zjištění společnosti Scio ukazují, že známky ve škole téměř nikdy nesouvisejí s výsledky žáků v přijímacích testech. „Je to důležité z toho důvodu, že jsou-li známky při přijímacím řízení považovány za kritérium pro přijetí, jsou v přijímacím řízení někteří uchazeči poškozováni tím, že přicházejí ze školy, kde panuje přísnější známkování,“ tvrdí mluvčí Scio Bohumil Kartous.
V ideálním případě by výsledky dosažené u přijímacích testů odpovídaly známkám, které si uchazeč přináší ze své základní školy. Skutečnost ale podle statistik vypadá docela jinak, podle Kartouse třeba žáci ze škol se stejným známkovým průměrem 1,6 dosahují ve standardizovaném testu naprosto odlišné úspěšnosti. „To znamená, že známkování na těchto školách je naprosto odlišné od toho, jak dopadly testy,“ doplnil Kartous. Na relativní hodnoty známek tedy doplácejí žáci, které v přijímacím řízení přeskočí vrstevníci ze škol s benevolentně nastaveným známkováním.
Některé střední školy jsou naplněny jen ze 30 procent
Tradičně nejlepší uchazeči se hlásí na gymnázia, vysokou úspěšnost v testech měli také zájemci o studium informačních technologií a lyceí. Naopak žáci, kteří se hlásili na ekologii, textilní obory nebo obory související s osobními a provozními službami, měli například v testech obecných studijních předpokladů průměrnou úspěšnost jen kolem 40 procent.
Ačkoliv tyto obory berou i výrazně horší uchazeče, patří i tak k nejméně naplněným. „Nenaplněnost dosahuje třeba 60 až 70 procent, což jsou zejména střední odborné vzdělávací obory typu stavebnictví, zemědělství, lesnictví, textilní průmysl a podobně. Máme stále ve vzdělávacím systému spoustu takových škol, které nabízejí studium, o něž není zájem. Takže je otázka, co s tím, jestli by tyhle kapacity nešly využít nějakým jiným způsobem,“ uvedl Bohumil Kartous.
Brífink Scio o úrovni žáků při přijímačkách na SŠ (zdroj: ČT24)