Praha - Prvovoličům většinou imponují nové, menší nebo alternativní strany. Alespoň tak je vystihují výsledky nedávných studentských voleb. Těch, kteří budou poprvé volit do sněmovny, je více než 300 tisíc. Čerstvých 18 let jim umožňuje řídit auto, dát si veřejně pivo, oženit se. Dospělost s sebou ale přináší i odpovědnost, poprvé mohou rozhodnout o složení dolní komory.
Prvovoliči politiku řeší, podle sociologů jich ale k volbám příliš nechodí
Prvovoliči ale podle sociologů nemohou v celkových výsledcích mnoho změnit. Hlavně proto, že jich k volbám chodí až o 30 procent méně než ostatních. Přesto na ně strany cílí, ale spíš formou než obsahem. „Pokud bych měl definovat nějakou specifickou věc, která zabírá na mladé, pak je to určitá originalita, proto mladí lidé většinou podporují marginální politické strany,“ domnívá se sociolog Daniel Kunštát.
- David Novotný, prvovolič: „Těším se asi určitě…ten pocit, že to všechno můžu ovlivnit. Já hodně řeším, jestli ta strana už něco udělala a jestli to, co udělala, se shoduje s tím, co si myslím, a s tím, co slibovali, že udělají…“
- Václav Hadrava, prvovolič: „Já mám takový pocit, že nemám koho volit, … Pro mě je rozhodující program a také, jestli má za sebou nějaké skandály.“
- František Vítek, prvovolič: „Myslím si, že si nakonec někoho vyberu…“
- Richard Vlasák, prvovolič: „Rozhodně nebudu volit nové strany. Ať něco dokážou a pak si zaslouží můj hlas.“
Čtveřice z této maturitní třídy, jako by popírala mýty o mladých, liknavých voličích. Zajímá se o politiku, studuje programy politických stran, přemýšlí o tom, co je důležité a také sleduje politiky i jejich aféry.
Právě prvovoličům je na webu určena kampaň Vím proč volím. Prostřednictvím webu jim přiměřenou formou zprostředkovává informace o stranách, které kandidují do Poslanecké sněmovny, a také o tom, co tyto strany ve svých volebních programech nabízejí mladým lidem.
Prvovoliči (zdroj: ČT24)