Praha - Od svého nástupu do funkce vyvolávají činy prezidenta Miloše Zemana rozporuplné reakce. Zemanovo odmítnutí jmenovat Martina C. Putnu profesorem, jmenování Rusnokova kabinetu nebo nedávné prozrazení polohy českých turistek v Afghánistánu jsou podle řady politiků průvodní znaky příliš silného mandátu, který vyvstává z neujasněné pozice přímo voleného prezidenta v Ústavě ČR. I proto přichází bývalý poslanec TOP 09 Stanislav Polčák s návrhem, který by prezidentovy pravomoci omezil. Strany, které mají šanci o návrhu v příštím volebním období rozhodovat, se však na ústavní úpravu jeho mandátu dívají rozpačitě.
Omezit prezidenta? Ústava není trhací kalendář, říkají strany
Polčák ve svém návrhu požaduje, aby se „upřesnila bílá místa v ústavě, která je možné různě interpretovat.“ Navrhuje proto ústavní novelu, která by druhý pokus jmenovat premiéra poté, co by jeho vláda nezískala důvěru, dala po prezidentovi předsedovi Poslanecké sněmovny. Polčák v návrhu zároveň prosazuje nutný souhlas Senátu s jmenováním členů Bankovní rady ČNB či povinnost jmenovat i odvolat ministra do 15 dnů poté, kdy to navrhne premiér. Získat 120 hlasů pro takovou ústavní změnu se však nejeví příliš reálně.
K návrhu se totiž bezvýhradně nestaví ani jedna z relevantních politických stran, jež mají podle volebního modelu ČT šanci dostat se do sněmovny. Kladnou reakci návrh sklidil u ČSSD, která se změnou ústavních pravomocí prezidenta zabývá ve svém volebním programu. Předseda Bohuslav Sobotka ale dává důraz jen na část z Polčákových návrhů. „Sociální demokracie bude podporovat změnu u jmenování členů bankovní rady. A jsme připraveni podpořit lhůty u jednotlivých pokusů při jmenování vlády,“ tvrdí Sobotka.
Takhle to nejde
S podporou se Polčákův návrh nesetká ani u ODS, KDU-ČSL, Hnutí ANO 2011 či KSČM. Tyto strany se veskrze shodují na důležitosti české ústavy a nevhodnosti nekoncepčních zásahů. „Ústava není trhací kalendář, aby se měnila podle jednotlivého prezidenta,“ shodují se předseda lidovců Pavel Bělobrádek s bývalým ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem (ODS). Přesto spolu s Hnutím ANO souhlasí s nutností určité „revize pravomocí.“ Ta má však vzejít z obecnější politické debaty.
Věra Jourová z ANO například prosazuje zpřísnění pravomocí, které jsou kontrasignovány vládou, a kde je tedy za činy prezidenta odpovědná vláda. „Podporujeme kontrolní roli Senátu při jmenování členů bankovní rady,“ popisuje Jourová.
S tím souhlasí i Jiří Pospíšil. Ten zároveň kýve na Polčákovy návrhy zpřesnit lhůty na prezidentská rozhodnutí. „Do ústavy by se měl dát jasný časový údaj, do kdy musí prezident přijít s pokusy na jmenování premiéra či podepsání mezinárodních smluv. Jinak se lehce může stát, že prezident zneužije své pravomoci a proces neúměrně natáhne,“ argumentuje. Omezit prezidentovy pokusy jmenovat „svého“ premiéra ale exministr nechce.
Proti úpravám jsou komunisté. Podle nich by návrh na změnu ústavy měl přijít z komise zřízené parlamentem. Pochybují však, zda je nějaká změna nutná. „Pokud někdo tvrdí, že se prezident svými rozhodnutími ocitl za hranou ústavnosti, musím říct, že tomu tak není, a to přitom velmi přesně rozlišuji, co je protiústavní a co je mimoústavní. V takové situaci nejsme,“ píše předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip.
SPOZ a Úsvit: více Hradu
Neomezovat, naopak posilovat pravomoci prezidenta požadují SPOZ a Úsvit. První například prosazuje Zemanův návrh, podle kterého by nejvyššího státního zástupce jmenoval prezident. „Není nutné omezovat prezidentovy pravomoci,“ tvrdí místopředseda strany Vladimír Kruliš v rozhovoru pro Aktuálně.cz. „Přímá volba dává prezidentovi silný mandát. Ostatní strany si pouze neuvědomily, že na Hradě nebude sedět loutka a že bude někým, kdo dokáže projevit svůj názor,“ obhajuje prezidenta Zemana Kruliš.
Podobně smýšlí i poslanecký kandidát za Úsvit Jaroslav Novák. Podle něj je nejdůležitější oddělit moc výkonnou a zákonodárnou tak, aby prezident měl právo „přímo sestavovat vládu,“ a tudíž navrhovat jednotlivé ministry ke schválení parlamentem. Novák zároveň požaduje prezidentovu vládu „v mantinelech, které mu určí parlament“ - neupřesňuje ale, zda a jakou změnu ústavy by to znamenalo.
Názory se různí
Pohled jednotlivých stran na prezidentské pravomoci se tedy různí a úprava po volbách se tak zdá být nepravděpodobná.
Na míru prezidentských pravomocí se ovšem různí i názory odborníků. Politolog Jiří Pehe například změnu ústavy jednoznačně podporuje. „Zejména kontrasignované pravomoci prezidenta v článku 63 Ústavy ČR, u kterých za prezidenta odpovídá vláda a ne ústava, by vláda měla mít z logiky věci navrch,“ odpověděl na dotaz portálu ČT24.
Ústavní právník Jan Kysela naopak přistupuje opatrněji. „Pokud prezident odmítne v určité lhůtě jmenovat soudce, nemělo by to znamenat, že se ta pravomoc prezidentovi odebere. Pokud má problém s Lisabonskou smlouvou, asi by to nemělo vést k tomu, že mu odeberete pravomoc ratifikovat mezinárodní úmluvy,“ říká a dodává: "Pokud bychom postupovali tímto směrem, pak prezidenta můžeme pravomocně očesat, ale pak nastane otázka, k čemu ho vůbec máme."