Praha - Voliči v předčasných volbách vyslali do Poslanecké sněmovny nejen ty politické strany, které mají s kuloáry a hlasovacími zařízeními zkušenost z minulého volebního období, ale i několik (staro)nových subjektů. A co nové uskupení čeká? Dostat ekonomiku definitivně z recese a co nejvíc lidí do práce, zlepšit čerpání z evropských fondů nebo rozhodnout, jestli Česko potřebuje další jaderné bloky v Temelíně. Stejně těžké může být pro příští koalici vymyslet, co s nepovedenou důchodovou reformou, naopak v případě přijetí nebo nepřijetí eura může ještě čekat. Jací političtí nováčci budou následující čtyři roky zasedat v dolní komoře? Podívejte se.
Čtyři matadoři, dva nováčci a jeden comeback
KDU-ČSL: Lidovci patří mezi matadory tuzemské parlamentní politiky, a co do historie se jim může rovnat leda ČSSD a KSČM; jako Československá strana lidová totiž fungovali už v roce 1919, přičemž jejich křesťansko-sociální předchůdci působili na české politické scéně již na sklonku 19. století. Poslední volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010, ve kterých se KDU-ČSL do dolní komory neprobojovala, tak pro stranu znamenaly mimořádný zásah - sněmovní křesla totiž opustili poprvé od roku 1945, pokud počítáme i existenci lidové strany za minulého režimu.
Dlouhá tradice lidovecké politiky se promítá i do členské základny. Ta patří mezi nejbohatší v Česku a KDU-ČSL tak letos v březnu evidovala víc než třicet tisíc členů. S tím souvisí také hojná účast lidovců v obecních a krajských zastupitelstvech, své pozice strana nadále drží i v Senátu a Evropském parlamentu, kde ji reprezentuje mj. neúspěšná prezidentská kandidátka Zuzana Roithová.
Od roku 2010 vede křesťanské demokraty šestatřicetiletý Pavel Bělobrádek. Stranu profiluje jako výrazně kritičtější vůči pravicové politice, ačkoli při jejím posledním sněmovním angažmá tvořila koalici s občanskými demokraty a zelenými. Co se týče povolební spolupráce, lidovci opakovaně odmítají jakékoli rozhovory s komunistickou stranou.
Reakce Pavla Bělobrádka na výsledky voleb: Velký návrat lidovců: „Je to zázrak,“ říká Bělobrádek
ANO: Hnutí ANO se coby „Akce nespokojených občanů“ začalo formovat na podzim před dvěma lety a od prvopočátku je jeho hlavní tváří druhý nejbohatší Čech, devětapadesátiletý podnikatel Andrej Babiš (Kdo je Andrej Babiš - čtěte zde). Ačkoli ještě letos v dubnu tvrdil, že poslancem být nechce a že pro své hnutí hledá lídra, nakonec se stal jedničkou pražské kandidátky; angažoval také herce Martina Stropnického nebo bývalého eurokomisaře Pavla Teličku. V posledních měsících se objevily kritické hlasy zevnitř hnutí, podle kterých řídí Babiš stranu příliš autoritativně. Ten však obvinění z nedemokratických praktik odmítá.
Loni na podzim se hnutí zúčastnilo senátních voleb, nikdo ze sedmi kandidátů ale neuspěl. Do sněmovních voleb vyrazilo především s kritikou etablovaných stran a rozbujelé korupce. Ve sněmovně chce ANO prosadit protikorupční zákony (např. ten o státní službě), profiluje se jako strana napravo od středu.
Reakce Andreje Babiše na výsledky voleb: Do vlády nikdy, nebo možná, spekuluje Babiš
Úsvit: Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury patří mezi nejmladší uskupení na tuzemské politické scéně – z iniciativy senátora, podnikatele a neúspěšného prezidentského kandidáta Tomia Okamury vznikl teprve letos na jaře. Za svůj hlavní politický cíl považuje zavedení principů přímé demokracie, akcentuje zejména přímou volbu starostů a poslanců. Shodně s hnutím ANO také Úsvit hlasitě kritizuje tuzemský polistopadový vývoj a korupční aféry.
Na kandidátce hnutí jsou kromě bývalých zákonodárců Věcí veřejných (lídrem v Plzeňském kraji je Vít Bárta) či exposlance zvoleného za ODS Radima Fialy také zástupci strany Moravané, jež je nástupcem promoravských stran z 90. let a až dosud kandidovala vždy samostatně.
Reakce Tomia Okamury na výsledky voleb: Okamura: Podpoříme kohokoli, kdo je pro přímou demokracii