Praha – Jak je dlouhá cesta z Prahy do Říma? Tak jako všechny aleje vykácené za osm let v Česku. Na často masivní kácení stromořadí podél cest dlouhodobě upozorňuje sdružení Arnika. Silničáři začali stromy likvidovat zejména kvůli jejich špatnému stavu, který byl za minulého režimu zanedbáván. Ještě silněji ale zní hlasy řidičů – náraz do stromu se často změní v tragickou dopravní nehodou. Přesto však aleje kolem cest mají svůj smysl. Kromě toho, že do české krajiny patří, plní celou řadu dalších funkcí. Umožňují řidičům orientaci například při zhoršené viditelnosti a v zimě napomáhají tomu, že silnice nejsou zaváté sněhem.
Aleje součástí české krajiny? Za 8 let zmizelo 120 tisíc stromů
Přestože jsou aleje nezaměnitelným prvkem české krajiny, pomalu ale jistě se z okrajů cest a silnic vytrácejí. Jejich masivní kácení začalo na počátku století z řady různých důvodů. V letech 2003 až 2011 silničáři pokáceli víc než 120 tisíc stromů. Pokud by se vysázely vedle sebe, mohly by podle sdružení Arnika lemovat cestu z Prahy do Říma.
Mnozí příznivci kácení argumentují především bezpečnostním hlediskem. Pokud automobil sjede z vozovky a narazí do stromu, jsou zranění cestujících v mnoha případech velmi vážná. Policejní statistiky hovoří neúsprosně: za první letošní pololetí narazilo do stromu na dva tisíce automobilů, při nehodách zahynulo 54 lidí. Náraz do stromu tak ukončil životy téměř čtvrtiny z celkového pololetního počtu mrtvých na silnicích. „My ale tvrdíme, že za to může ve velké většině případů řidič, který nejel tak, jak by měl,“ domnívá se vedoucí kampaně Zachraňme stromy Marcela Klemensová.
Alej
Aleje usnadňují lidem orientaci a v době, kdy se většina lidí po krajině pohybovala pěšky, poskytovaly poutníkům také stín. Nejvíce alejí vzniklo za vlády Marie Terezie a Josefa II., kdy se do popředí se dostávaly více důvody praktické: ať už pěstování ovoce, nebo i vojenská strategie. Šíření alejí a stromořadí - později dokonce nařízených zákonem - pak pokračovalo jak v době výstavby císařských cest v 19. století, tak i ve století dvacátém. Aleje byly v té době tvořeny hlavně ovocnými stromy, jejich obliba se postupně přenáší i do měst.
Více stromů se vykácí, než zasadí
Jednou z příčin masivního kácení je kromě bezpečnostního hlediska také dlouhodobá nedostatečná údržba stromořadí kolem komunikací v minulosti. Zatímco za první republiky se stromy sázely všude a péče o ně byla zajištěna, v době socialismu aleje nikdo neudržoval. Navíc již v období druhé světové války se stromořadí kácela z důvodu rozšiřování silnic, které vyvolal nárůst automobilového provozu. O zbylé aleje se pak nikdo nestaral. „Strom, kterému není věnovaná dostatečná péče, dříve či později přestane být bezpečný,“ dodala Klemensová.
Desatero hlavních funkcí alejí podle Arniky
Desatero hlavních funkcí alejí podle Arniky:
- Stromořadí utvářejí typický ráz české krajiny.
- V létě alej chrání pěší, cyklisty i řidiče cestovatele před slunečním žárem.
- V noci nebo za deště či mlhy usnadňuje stromořadí řidičům orientaci, ukazuje směr.
- Alej působí jako přírodní větrolam, zmírňuje boční vítr a omezuje víření prachu z polí.
- V zimě snižuje riziko tvoření sněhových jazyků.
- Stromy pohlcují jemný polétavý prach a další škodliviny produkované automobily.
- Průměrný strom spotřebuje za život na 24 milionů m3 oxidu uhličitého.
- Stromořadí omezuje hluk.
- Stromořadí jsou po někdejším zničení remízů posledním zbytkem přírody mezi chemicky ošetřovanými monokulturními poli a asfaltovou vozovkou.
- Každý strom je domovem desítek druhů rostlin a živočichů.
I přesto se některé kraje v posledních letech významně zasadily o vysázení nových alejí. „Podle našich údajů za rok 2011 je nejhorší situace v Královehradeckém a Libereckém kraji (…) Máme i dobré příklady z Moravskoslezského či Středočeského kraje, kde ten poměr je ve prospěch zasazených stromů,“ upozornila. Nicméně z celorepublikového pohledu je situace stále velmi nepříznivá. „Na dva vykácené stromy je zasazen pouze jeden nový stromek,“ dodala Klemensková. Sdružení Arnika proto navrhuje nové přístupy k sázení stromů podél cest, například zajištěním jejich komplexní údržby a výsadbou ve větší vzdálenosti od krajnic.
Telefonát Marcely Klemensové (zdroj: ČT24)