Praha - Parlamentní demokracie nikdy nefungovala v Česku ani v Československu. Ve studiu ČT24 se na tom shodli filosof Václav Bělohradský a socioložka Jiřina Šiklová. Přijít by měla změna volebního systému, či naopak přesun k poloprezidentskému systému. A proč jsou Češi z politiky tak zklamaní? Šiklová i Bělohradský tvrdí, že se lidé neumí vyrovnat s minulostí a špínu hledají hned u nováčků. Od demokracie navíc čekali, že nastaví ideální politický systém. „Mladá generace žije výsměchem politice. Ta se jí ale pomstí,“ prohlásil Bělohradský. Podle něj představuje zásadní problém to, že se nepodařilo konsolidovat osu pravice-levice. Strany stále připomínají chyby svých soupeřů, místo aby se hovořilo o jejich zásluhách.
Češi chtějí od politiky příliš, neumí se vyrovnat s minulostí
Český politik? Moc mladý, nebo už „pošpiněný“
V zemi se ustálila „toxická atmosféra“ a Češi mají tendenci neustále hledat něco jiného, než bylo v minulosti. „V těchto volbách se třeba neustále mluvilo o tom, kdo byl nebo nebyl agentem StB. Pro náš systém je to typické. V takové atmosféře je těžké stabilizovat osu pravice-levice,“ podotkl filosof. „Počet lidí, kteří by se mohli angažovat v politice, se tímto způsobem ostrakizace zužuje,“ řekla k tomu Šiklová. Politici v Česku jsou proto buď příliš mladí, nebo jsou už něčím „pošpiněni“. „Jen proto, že v té době žili a přežili,“ dodala.
Podle Bělohradského nefungoval parlamentní systém ani za první republiky. „Tehdy ani vlastně nebyl – existovala pětka stran,“ připomněl filosof. Pak přišla druhá republika, protektorát a komunistická éra. „Tento systém ale nefungoval ani po 90. roce,“ míní Bělohradský a podotýká, že Česko je příliš konfliktní.
Strany nemají potřebnou kontinuitu, říká Šiklová
Češi měli moc krátkou dobu na to, aby dospěli k demokracii, míní socioložka. Za minulého režimu totiž byly strany v podstatě zrušeny a nyní nemají kontinuitu. „Když se objeví nějaký politik, tak ho okamžitě shazujeme. Navíc lidé za sebou nemají základnu, které by se cítili odpovědní,“ konstatovala socioložka s tím, že kromě ČSSD tu není strana, která by se scházela i v době, kdy nejde přímo o volby. Podle Šiklové jde spíš než o strany o „seskupení ad hoc“.
Jiřina Šiklová, socioložka
„Do evropských zemí patří, aby byli ve vládě sociální demokrati, nějaká křesťanská strana, pravice, zelení a dejme tomu někdo pro obveselení.“
To, že v Československu a poté i v Česku nikdy pořádně nefungovala parlamentní demokracie, je podle Bělohradského problém identity. „Krize, kterou odhalily tyto volby, je strašně hluboká,“ míní filosof. Stát má reprezentovat prezident, který je ovšem částí národa bojkotován. A politická kultura představuje další problém. „Značná část lidí uvěřila, že lze řídit stát jako firmu,“ upozornil Bělohradský. Podle Šiklové jsou lidé jednoduše dezorientovaní. Berou proto každého, kdo se objeví.
Nutná je komplexní systémová změna
Hrozba dalších předčasných voleb se jeví jako reálná. Podle Bělohradského ale nedopadnou o nic lépe, pokud se nezmění volební systém. Sedm nových parlamentních stran nemůže utvořit koalici bez toho, aby zradily své programy. „Máme také přímou volbu prezidenta, ale ne poloprezidentský systém,“ konstatoval filosof, že je nutná celková změna – buď přesun k poloprezidentskému systému, nebo systém parlamentní, ovšem s jiným volebním systémem. „Naší ústavě přímá volba prezidenta neodpovídá,“ okomentovala situaci Šiklová. „Zeman zasahuje do různých věcí, aby se zviditelnil,“ dodala.
Václav Bělohradský, filosof
„Česká republika je sekularizovaná, ale do politiky promítá jakési náboženské představy o tom, kdo má být člověk, který je povede – ta velká osobnost. Češi chtějí ale od politiky příliš mnoho.“
Řada lidí je politickým vývojem po sametové revoluci zklamaná. Češi si podle Šiklové mimo jiné idealizovali první republiku. „Domnívali se, že demokracie tu vytvoří ideální politický stát, což je nesmysl. Nestačí jen demokracie, musí tu být ještě demokraté. A ti tu chybí,“ poznamenala socioložka. Podle Bělohradského pak tkví velikost demokracie ve střídání pólů - je třeba připomínat zásluhy minulých vlád, nikoli na sebe jen házet špínu, jako se to děje nyní.
Rozhovor s Václavem Bělohradským a Jiřinou Šiklovou (zdroj: ČT24)
Výsledky předčasných voleb v ČR
Předčasné sněmovní volby vyhrála ČSSD se ziskem 20,45 procenta, který ale nestačí na zamýšlenou menšinovou vládu pouze s podporou komunistů. Možnosti povolebního uspořádání jsou zatím zcela nejasné.
Těsně za ČSSD skončilo politické uskupení ANO 2011 se ziskem 18,65 procenta, KSČM dostala 14,91 procenta hlasů.
Ve volbách propadli občanští demokraté, kteří stejně jako ČSSD získali nejmíň hlasů ve své historii a zůstali až za svým minulým koaličním partnerem TOP 09.
Do sněmovny se dále dostal Úsvit přímé demokracie a návrat do poslaneckých lavic čeká lidovce.