Kontakt s lidmi politikům nenahradí průzkumy mínění, varuje sociolog

Praha – Politici mají malou členskou základnu a nedostatek kontaktu s občany se snaží kompenzovat výzkumy veřejného mínění. Ty ale odpoví pouze na to, na co se zeptají. Stranám tak chybí kontakt se společností. Ve Studiu 6 ČT24 to zdůraznil sociolog Stanislav Biler. S lidmi se do užšího styku vehementně snaží dostat lídr hnutí ANO Andrej Babiš. Ten chce dokonce vyrazit na turné po republice a ptát se lidí, zda má usednout ve vládě. Podle vedoucího Centra pro sociální a ekonomické strategie Martina Potůčka je to jen důkazem toho, že Babiš je svým volebním úspěchem zaskočen.

Politické strany, které produkují politické elity, částečně selhávají jak ve výběru politiků, kteří poté mají reprezentovat zájmy voličů, tak i ve smyslu svého vlastního fungování. Občané si ale můžou za současnou situaci částečně sami. Podle Potůčka totiž mnozí lidé politické strany ignorují. „Politická a občanská gramotnost rozhodně není na takové úrovni, na jaké ji vidíme v některých sousedních zemích, které ale měly delší čas pro to, aby se demokratické instituce formovaly a aby se občané s nimi učili žít a zacházet,“ uvedl.

Sociolog: Politikům chybí přímý kontakt se společností

Podle sociologa Stanislava Bilera přestaly strany chápat, co voliči potřebují. „Do značné míry to vyplývá z toho, že se strany uzavřely, mají poměrně malou členskou základnu, a tím pádem se jim nedostává členské vazby z jejich základny,“ domnívá se. Nedostanou se tak snadno k informaci, jaké jsou reálné problémy ve společnosti a jaká existují řešení. Snaží se tento nedostatek dohnat tak, že se soustředí na průzkumy veřejného mínění. „Ty jim ale řeknou jen to, na co oni se zeptají,“ zdůrazňuje.

Michal Hašek a Miroslav Kalousek
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Čtyři pětiny Čechů si nemyslí, že by volby vyřešily současnou politickou krizi. Přesto je téměř polovina lidí s jejich výsledkem spokojena. Podle 44 procent dotázaných by měl prezident Miloš Zeman pověřit sestavením vlády předsedu ČSSD, 16 procent respondentů si naopak myslí, že možnost sestavit novou vládu by měl dostat předseda té strany, která volby sice nevyhrála, ale má reálnou možnost sestavit ve sněmovně většinovou koalici. Vyplynulo to ze sobotního bleskového průzkumu TNS Aisa pro Českou televizi.

Klasické rozdělení na pravici a levici politického spektra sice stále platí, ale není klíčovým kritériem pro každého. „Kolem středu se nám pohybuje velká část voličů, které toto úplně nezajímá a je schopna se přiklonit doleva i doprava. Nicméně to pravolevé rozdělení pokračuje a snaží se ho nabourat jiné subjekty,“ dodal Biler.

Naráží tak zejména na hnutí ANO, které v předčasných volbách získalo druhý nejvyšší počet hlasů. „Vyjadřuje to velkou míru nespokojenosti s tím, jak politické strany fungovaly v uplynulém volebním období,“ míní Potůček. Babiš již oznámil, že pojede na turné po České republice a bude se ptát lidí, zda má jeho hnutí do vlády vstoupit. „Politici by měli být s občany v kontaktu co nejvíce, v tomto smyslu nelze proti tomuto kroku nic namítat. Na druhou stranu je naprosto zřejmé, že pan Andrej Babiš je svým volebním úspěchem zaskočen,“ domnívá se.

Sociolog Stanislav Biler:

„Mladé lidi politika příliš nezajímá, a to minimálně do té doby, než se začnou pokoušet zakládat rodiny a pracovat. Od té chvíle najednou začnou zjišťovat, že daně pro ně podstatné jsou, stejně jako nastavení státu a jednotlivých institucí.“

Programy některých stran sice nejsou příliš určité, nicméně není ani pravda, že by strany vsadily všechno na kartu osobnosti. „Voliče nezajímá jenom to, koho si nalepíte na plakát, ale také to, co za osobností či tváří stojí. Programy stran nejsou pasé, je ale pravda, že málokdo má čas je studovat dopodrobna,“ tvrdí Biler.

Nálada ve společnosti po volbách tématem Studia 6 (zdroj: ČT24)