Brno – Trestní řízení s bývalým středočeským hejtmanen Davidem Rathem (dříve ČSSD) může pokračovat, protože ho nechrání poslanecká imunita. Rozhodl o tom Nejvyšší soud (NS). Rathovi hrozí za zmanipulované veřejné zakázky až 12 let vězení. V červenci se ale obrátil na Nejvyšší soud se žádostí, aby ho vyňal z pravomoci orgánů činných v trestním řízení – v době zadržení byl totiž také poslancem, soud však k vynětí neshledal důvody.
Na Rathovu „krabici s vínem“ se imunita nevztahuje, rozhodl soud
Podle mluvčího soudu Petra Knötiga totiž trestná činnost, z níž je bývalý poslanec podezřelý, nesouvisí s výkonem jeho poslaneckého mandátu: „Obviněný byl vydán k trestnímu řízení v souladu s platným zákonným ustanovením,“ uvedl Knötig.
Policie Ratha zadržela s krabicí, ve které bylo sedm milionů korun. Krátce poté dala souhlas s jeho zadržením předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) a později ho k trestnímu stíhání vydala i sněmovna. Před hlasováním o vydání si poslanci vyslechli Rathův projev, v němž označil svou kauzu za připravenou politickou likvidaci nepohodlného kritika.
Advokáti Ratha Roman Jelínek a Adam Černý zatím nechtěli rozhodnutí komentovat, dokud jej nedostanou písemně. „Musíme informovat klienta a poradit se s ním, jak reagovat. Uvidíme se koncem týdne, pak se k tomu možná vyjádříme,“ uvedl Černý. Podle něj připadá v úvahu ústavní stížnost. „Ty otázky, které byly řešeny v rámci tohoto řízení, jsou procedurálního charakteru a my jsme jenom potřebovali vyjasnění, jakým způsobem NS nahlíží na tyto procesní okolnosti,“ vysvětloval Černý ve Studiu ČT24.
GALERIE
videogallery_387499
Naopak spokojenost s rozhodnutím vyjádřil státní zástupce Petr Jirát, který v případu podal na základě policejního vyšetřování obžalobu. O žádosti podané k NS prý věděl od obhájců Ratha a chápal ji jako jednu z dalších možností jak přezkoumat, zda je Rath trestně stíhaný podle zákona.
Žalobce v kauze Rath viní celkem 11 lidí z ovlivňování veřejných zakázek ve Středočeském kraji, na které přispívala Evropská unie. Týkaly se modernizací nemocnic, oprav zámku Buštěhrad nebo gymnázia v Hostivici. Hlavním důkazem jsou prý policejní odposlechy. Na základě nich žaloba tvrdí, že se předem domlouvaly vítězné firmy v tendrech, což provázela korupce.
Vše údajně organizovala někdejší ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Pancová a její přítel, náměstek krajských nemocnic Petr Kott. Ten byl dříve také poslancem a ředitelem středočeské pobočky Všeobecné zdravotní pojišťovny. Rath podle žalobce o manipulacích věděl coby hejtman kraje a dělil se s dvojicí lékařů o úplatky. V kauze se od srpna koná u Krajského soudu v Praze proces.
Kauzu rebelů v ODS imunita kryje
Na konci října rozhodoval Nejvyšší soud také o tom, zda poslanecké imunita kryla bývalé poslance ODS Marka Šnajdra, Ivana Fuksu a Petra Tluchoře. Ti čelili obvinění z přijetí úplatku ve formě postů ve státních firmách za to, že se vzdají poslaneckých mandátů. V tomto případě se podle NS na toto jednání imunita vztahovala i přesto, že dohoda nemusela být dojednána na sněmovní půdě. Jednotlivé skutky podle něj nelze oddělit a samotné vzdání se mandátu je chráněno imunitou.
„Státní zástupce podal návrh, ve kterém specifikoval jednotlivé skutky poslanců jako celek. Nejvyšší soud k tomu říká, že nelze jednotlivé skutky od sebe oddělit a vzdání se mandátu, které bylo jakýmsi vrcholem celého skutku, je chráněno imunitou podle ústavy,“ uvedl mluvčí soudu Petr Knötig.