Praha/Olomouc – Řád německých rytířů se chce od českého státu domáhat navrácení rozsáhlého majetku v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. V nejbližších dnech hodlá podat 500 žádostí, ve kterých si nárokuje hrady Bouzov a Sovinec, zámek Bruntál, lázně Karlova studánka a více než 17 tisíc hektarů lesů a polí. Informuje o tom deník Právo.
Němečtí rytíři chtějí zpět hrad Bouzov. A tisíce hektarů navrch
„Příprava žádostí jde do finále. Řád brzy podá výzvy na vracení majetku, o kterém je přesvědčen, že na něj má zákonný nárok,“ cituje Právo zástupce rytířů Mikuláše Černého. „Jedná se hlavně o lesy, ale i pole a nemovitosti.“
Československý stát konfiskoval řádový majetek na základě Benešových dekretů, rytíři ovšem disponují i rozsudkem Nejvyššího správního soudu, který 2. února 1948 rozhodl, že se na ně Benešovy dekrety nevztahují. Navrácení svého majetku se chtějí coby duchovní rytířský řád domáhat v rámci církevních restitucí.
Narovnání majetkových poměrů mezi státem a církvemi se sice vztahuje pouze na majetek zabavený mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990, v příslušném zákoně ovšem existuje i paragraf o vydání majetku těm církvím, které utrpěly újmu v důsledku „odepření nebo neposkytnutí ochrany vlastnického práva nebo odmítnutí ukončení procesu rozhodování o majetkových nárocích před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci“. A právě s tímto paragrafem chtějí právní zástupci rytířů pracovat.
Rytíři: Máme nový důkaz, předúnorový rozsudek platí
O majetek rytíře poprvé připravili nacisté, když řád rozpustili, po válce přešla rytířská panství pod státní správu a v roce 1946 ho Československo na základě dekretů prezidenta Beneše konfiskovalo - kvůli údajné kolaboraci rytířů s nacismem. Řád se ovšem začal o svůj majetek soudit, a úspěšně – třiadvacet dní před komunistickým převzetím moci tuzemská justice rozhodla o tom, že rytířský majetek byl do rukou státu převeden nezákonně a neodůvodněně.
Podle sekretáře řádu Roberta Ráce rytíři disponují i důkazem, že soudní verdikt nabyl právní moci: „Právníci našli dokument, že byl rozsudek v roce 1950 doručen ministerstvu zemědělství. Dosud všichni tvrdili, že doručen nebyl, a tudíž se řádu dekrety dotýkají.“ Opírat se může i o znalecký posudek právníka Viktora Knappa z roku 1993, podle kterého byla konfiskace prohlášena, ale nikdy k ní pravomocně nedošlo. Totéž stanovisko držel i tehdejší ministr zemědělství, lidovec Josef Lux.
Řád německých rytířů patřil mezi nejmocnější a nejbohatší řády středověku, silou a vlivem se mu mohli rovnat pouze templáři a maltézští rytíři. V současnosti v Česku používá názvy Německý řád pro mužskou větev a Milosrdné sestry Panny Marie Jeruzalémské pro ženskou větev. Jejich vedení sídlí v Opavě.
Spor o kolaboraci německých rytířů s nacismem se v Československu vedl již bezprostředně po skončení druhé světové války, vrácení jejich majetku tehdy odmítali například národní socialisté, podle kterých členové řádu ve Slezsku houfně vstupovali do Henleinovy Sudetoněmecké strany. Diskuse se znovu rozhořely po roce 1989, vracení majetku odmítal například sociálnědemokratický ministr kultury Pavel Dostál.
O navrácení majetku bojuje i řád cisterciáků. Po Národní galerii požaduje hned její nejcennější dílo – deskové malby od Mistra Vyšebrodského oltáře. Galerie je ale zatím vydat nechce. Řádu augustiniánů také zatím nevrátí dva cenné oltářní obrazy od holandského malíře Petra Paula Rubense. Nevydala ani čtyři obrazy, které byly součástí cenného Puchnerova oltáře z křižovnického chrámu u Karlova mostu. Galerie chce ještě prozkoumat funkční souvislost obrazů s vydanými objekty. Jasno by mělo být v zimě. Ať už se ale stát rozhodne jakkoli, všechny cenné obrazy by měly nadále bezplatně zůstat v Národní galerii.
Národní galerie zatím Vyšebrodský oltář nevydá (zdroj: ČT24)