Praha – Sociální demokraté odstartovali povolební jednání o případné koaliční vládě s lidovci, po prvním jednání se shodli na vzájemné ochotě v debatách pokračovat. Shodu předseda ČSSD Bohuslav Sobotka představil třeba v tématech daňové politiky, především v nutnosti majetkových přiznání nebo zavedení registračních pokladen, stejně jako třeba zrušení druhého pilíře důchodové reformy. Šéf lidovců Pavel Bělobrádek dodal, že jde pouze o začátek a vše záleží na dalším vývoji. Podle očekávání se ale obě strany rozcházejí v pohledu na revizi církevních restitucí.
Možnost dohody existuje, hlásí Sobotka s Bělobrádkem
„V oblasti církevních restitucí k žádnému sblížení stanovisek mezi sociální demokracií a KDU-ČSL dnes nedošlo,“ prohlásil Sobotka. V dalších dnech by se měly sejít expertní týmy obou stran. Bělobrádek podotkl, že neshoda panuje i v otázce zvyšování korporátních daní. Ocenil konstruktivnost jednání. „Uvidíme, jak budeme pokračovat dál i v jednání s třetím koaličním partnerem,“ poznamenal.
Je evidentní, že tady existují programové rozpory, které budeme muset překlenout nějakým kompromisem. „Rádi bychom se s ANO a KDU-ČSL dohodli na vládním řešení ještě do konce tohoto roku,“ prohlásil Sobotka. Sobotka vidí reálnou šanci na dohodu, podle něj existuje v programových průnicích více témat, nad nimiž panuje vzájemná shoda. I přesto připouští, že jednání ještě mohou zkrachovat.
Pavel Bělobrádek: „Rozpory jsou přirozené. Není vždy nejdůležitější programový průnik, ale především to, co strany rozděluje.“
Sobotka zopakoval, že za prioritu považuje dohodu s potenciálními koaličními partnery, aby všechny tři subjekty byly zastoupeny v koalici. Bělobrádek se takové možnosti nevzdává, stále ale nevylučuje možnost podpory menšinové vlády. „Ještě jsme ale nedohodli, všechno bude teprve otázka další diskuse,“ připomněl.
Už před jednáním byla neshoda jasná
Zatímco ČSSD požaduje úpravu církevních restitucí, lidovci změnu zákona a smluv s církvemi odmítají. „Je možnost diskutovat o tom, zda by část finančních náhrad nemohly církve obdržet v podobě dluhopisů, protože stát nebude muset v této závažné situaci vydávat peníze,“ nastínil možnou cestu hledání kompromisu Bělobrádek. „To je věc, která není nezajímavá, a zákon tu možnost připouští. Restituce ovšem obecně není to přiměřené rozpočtovým možnostem státu,“ trvá na stranických pozicích místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.
Marian Jurečka, místopředseda KDU-ČSL před jednáním: „Chápu, že sociální demokraté na tom populisticky postavili předvolební kampaň, ale racionálně měnit církevní restituce, aniž bychom tady pošlapali právo a ústavní principy v České republice, nelze… Vždy má ale cenu vést dialog, poslechneme si názor sociálních demokratů. Pokud nepřijdou s něčím hodně překvapivým, s nějakým vybroušeným postupem, který mají prodiskutovaný i s ústavními právníky, tak si nedokážu představit, že bychom dokázali o něčem seriózně jednat.“
Podle politologa z Masarykovy demokratické akademie Lukáše Jelínka jsou ovšem církevní restituce pro křesťanské demokraty zpola nechtěné téma. „Z rozhovorů s představiteli KDU-ČSL mám pocit, že jsou nešťastní, že jsou jim církevní restituce připisovány. Jen nemůžou církevní restituce shodit, od strany, která je tradičně blízká římskokatolické církvi, by to bylo vnímáno jako podraz,“ uvádí Jelínek.
„Pochopitelně za nimi stojí, ale samy by dohodly jiný kompromis,“ dodává s tím, že i samotní lidovci by vůči církvím a náboženským společnostem nebyli tak štědří jako někdejší koaliční vláda Petra Nečase, která se podle něj rozhodla být k církvím podstatně štědřejší než vlády Polska nebo Maďarska.
KDU: Daně nezvyšovat
Odlišnosti panují i v oblasti daní, které by sociální demokracie na rozdíl od KDU-ČSL zvýšila firmám. „Korporátní daně není nutné zvyšovat, celková daňová zátěž by se zvyšovat neměla. Je to otázka pro další diskusi. Měli bychom se soustředit na to, jak lépe vybrat daně a zlepšit chod státu,“ podotkl po jednání Bělobrádek.
Strany se podle Hospodářských novin naopak shodují na zásahu do reformy důchodů, na obzoru je zrušení takzvaného druhého pilíře penzijního systému. Ani v otázce rozpočtu na příští rok zásadní rozpory nejsou, strany chtějí z větší části vyjít z materiálu, který připravila Rusnokova vláda.
GALERIE
videogallery_389587