Cílem akce je ukázat, že navrhování staveb vstřícných ke všem skupinám svých uživatelů není v architektuře a designu „zbytečným a nevítaným problémem“, ale naopak samozřejmou a zajímavou výzvou.
Studenti mohou díky akci lépe porozumět specifikům pohybu lidí s nejrůznějšími omezeními. Na překážkové dráze postavené z modelových místností, chodeb a ramp si mohou vyzkoušet pohyb na různých typech vozíků nebo se mohou seznámit s problematikou zrakově postižených osob.
Irena Šestáková, proděkanka Fakulty architektury ČVUT:
„Když se studenti prakticky seznámí s tím, co obnáší jízda na vozíku, jsou jejich přístupy k projektování zcela jiné. Musí si uvědomit, že bezbariérové prvky jsou běžnou součástí objektu, tak jako je kanalizace nebo voda.“
Rozhovor s Irenou Šestákovou a Marií Málkovou
„Je to aplikace vyhlášky v praxi. Lidé si zde mohou vyzkoušet, jak je náročné, když má rampa větší sklon, než jaký je předepsaný. Na vlastní kůži poznají, že 2 cm převýšení jsou problém,“ uvedla Marie Málková, koordinátorka projektu z pražské Unie vozíčkářů. Bezbariérová stavba nakonec podle Málkové slouží dobře pro všechny. „Když se například udělá dobrý navigační systém v budově, bude sloužit všem, nejen slabozrakým,“ připomněla.
