Praha – Před 24 lety začala na většině pražských vysokých škol stávka. Podle historika a tehdejšího studentského vůdce Pavla Žáčka to přitom byli studenti, kdo měl během revolučních dní nejradikálnější požadavky. „Disent byl v politických požadavcích daleko za námi,“ tvrdí Žáček. Zároveň připoměl, že i když byla centrem protestů Praha, podařilo se studentům zburcovat i lidi v jiných koutech republiky. „Z Prahy vyjížděli kolegové až do Košic. V prvním týdnu ty spanilé jízdy myslím rozhodly,“ popsal Žáček ve Studiu ČT24 nelehké šíření informací v době, než se ke stávkujícím postupně připojil rozhlas a televize.
Žáček: Studenti měli v listopadu 1989 radikálnější požadavky než disent
Podnětem k zahájení stávky bylo, že vláda vyjádřila souhlas s policejním zákrokem proti demonstraci na Národní třídě a odmítla vyjednávat s jejími účastníky. Počínaje 20. listopadem se pak každý den konaly demonstrace po celé republice. Největší z nich byla na Václavském náměstí v Praze, kde se sešlo až 100 tisíc lidí.
„Atmosféra v Praze byla dramatická, na fakultách jsme zahájili okupační stávky. Jednalo se s vedením a komunisty na školách. Ale brzy se to zlomilo, protože se k nám přidala většina studentů a později i pedagogové, kteří měli na starosti majetek, hlídali třeba vstupní dveře,“ vypráví historik Pavel Žáček z Ústavu pro studium totalitních režimů. „Jako studenti jsme měli nejradikálnější prohlášení, disent byl v politických požadavcích daleko za námi,“ dodal.
Víkend podle Žáčka nabudil řadu lidí. Mnoho Pražanů se přišlo na Národní třídu a Václavské náměstí podívat a 18. a 19. byly vidět zárodky velké demonstrace. Mimo Prahu byla situace pomalejší. „Začali jsme organizovat spanilé jízdy mimo Prahu, abychom ovlivnili situaci ve velkých městech, vytvořili jsme síť na další fakulty a školy. Z Prahy vyjížděli kolegové až do Košic. V prvním týdnu ty spanilé jízdy myslím rozhodly. Prolomily blokádu, než se ozval svobodný rozhlas a Československá televize,“ uvedl Žáček.
Sociální sítě a mobily neexistovaly. Telefony ústředního stávkového výboru i Občanského fóra byly odposlouchávány. „Báli jsme se některé informace předávat telefonicky. Vše bylo na spojkách a na kurýrech. Bylo to strašně pomalé, člověk se diví, jak se to dalo zvládnout, ale na druhou stranu to byl pro nás nejkrásnější čas našeho života,“ uzavřel Žáček.
Pavel Žáček hostem Studia ČT24 (zdroj: ČT24)