Přístroj, který měří jas noční oblogy, se jmenuje skymetr. Jan Kondziolka z České astronomické společnosti měří světelný smog už osm let, se štábem ČT vyrazil do potemnělého okolí Karviné: „Tady ta lokalita kousek za Karvinou je asi pětkrát jasnější, než by odpovídalo přirozené tmě, ale v Ostravě už to je třeba 12násobek přirozené tmy.“
Přemíra světelného znečištění přitom může u lidí vést k poruchám spánku, depresím i rakovině, varuje psycholožka Sylvie Navarová. Světelný smog nad městy by mohl být mnohem menší. Stačí svítit jen tam, kam je potřeba. „Asi třetina toho světla jde nad úroveň horizontu a velká část svítí přímo do očí, takže bych to přirovnal asi k tomu, jako bychom jeli proti autu se zapnutými dálkovými reflektory,“ uvedl Jan Kondziolka.
Přemíra světla vadí v noci i astronomům, třeba v hvězdárně v Českém Těšíně mají jedny z nejhorších pozorovacích možností vůbec. „Nad východní obzor svítí asi šestice sodíkových výbojek na plný výkon a v podstatě nám svítí přímo do kopule,“ stěžuje si vedoucí tamního astronomického klubu Martin Podžorný. Naopak nejlepší pozorovací podmínky by měli astronomové v části Jizerských hor a Beskyd, v těchto lokalitách je totiž u nás světelný smog nejmenší.
Reportáž Alexandry Přečkové
Reportáž Alexandry Přečkové
U, 21.11.
Vánoční strom pro Prahu
Se světlem uměle přidaným do venkovního prostředí se v noci setkávají obyvatelé všech hustě osídlených oblastí, zejména lidé žijící ve velkých městských aglomeracích. Právě ty zaplavuje mnoho mnohdy bezúčelových světelných zdrojů, jako jsou reklamní poutače. Problematice světelného znečištění se věnuje i celosvětová kampaň Globe at Night, která ho mapuje každoročně mezi lednem a květnem.
