Místopředsedu sněmovny má ANO, KSČM a lidovci

Praha - Poslanecká sněmovna má po dnešku předsedu a tři místopředsedy. Čtvrté místopředsednické křeslo zůstává zatím neobsazeno. Po Janu Hamáčkovi (ČSSD), který nyní vede sněmovnu, se místopředsedy stali Jaroslava Jermanová (ANO), Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a Vojtěch Filip (KSČM). Ve druhém kole první volby se rozhodovalo mezi Miroslavem Kalouskem (TOP 09) a Tomiem Okamurou (Úsvit), ani jeden z nich ale nezískal potřebnou nadpoloviční většinu hlasů z přítomných poslanců. Kandidátka ODS Miroslava Němcová se dnes do vedení dolní komory nedostala.

Počty hlasů v prvním kole: Jaroslava Jermanová 151, Vojtěch Filip 151, Pavel Bělobrádek 133, Miroslav Kalousek 62, Miroslava Němcová 53, Tomio Okamura 76.

V prvním kole první volby byli zvoleni Jermanová, Filip a Bělobrádek s bezpečným počtem hlasů. Stalo se tak na základě dohod mezi ČSSD, ANO a lidovci, kteří vyjednávají o vládní koalici.

Počty hlasů v druhém kole: Miroslav Kalousek 73, Tomio Okamura 75.

Ve druhém kole první volby se bojovalo o jedno neobsazené místo místopředsedy. Podle jednacího řádu může do druhého kola postoupit jen dvojnásobný počet kandidátů, než je volných míst - tedy dva lidé s nejvyšším dosaženým počtem hlasů. To znamenalo stopku pro bývalou šéfku sněmovny Miroslavu Němcovou. Z dvojice Kalousek - Okamura byl o dva hlasy úspěšnější Okamura, 75 hlasů bylo ale na nadpoloviční většinu poslanců málo. Zbývající místopředseda se tak bude volit až ve druhé volbě. Ta bude opět tajná, ale už s novými kandidáty. „Nové kandidáty předkládají sněmovní komisi poslanecké kluby nejpozději 24 hodin před dnem volby,“ vysvětlil předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO).

Reakce novopečených místopředsedů:

„Samozřejmě, že mám velkou radost a přijímám to s velkou pokorou. Je to velká výzva, ale myslím, že to půjde dobře,“ uvedla Jaroslava Jermanová (ANO). „Budu chtít víc vnést ženský prvek do jednání, budu se snažit, aby to jednání bylo konstruktivní a kulturnější než doposud,“ dodala. 

„Vážím si důvěry a evidentně byly dodrženy dohody, takže jsem tomu rád,“ podotkl Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). „Je mi jasné, že pro nás nehlasovali komunisté. Od příštího týdne budeme jednat v trojstranném modelu… Jsou tu možnosti i vlády bez nás a snaha zavázat si Úsvit tím, že bude mít předsedu sněmovny,“ naznačil Bělobrádek.

„Na rovinu říkám, že jsem nepočítal s tak velkým úspěchem – ti, kteří mě sledovali v minulosti, i ti, kteří jsou noví, uznali, že se KSČM po volbách v době vyjednávání chovala korektně,“ prohlásil šéf KSČM Vojtěch Filip. V Událostech pak připomněl, že komunistům jako jediné z parlamentních stran minulého období vhodilo při těchto volbách hlas více voličů. „Nezískali jsme ale tolik hlasů, abychom vstupovali do vlády,“ dodal. 

Kalousek do druhé volby nepůjde, Němcová a Okamura se poradí

Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek se o místopředsednickou funkci už ucházet nebude. „Do druhé volby zcela jistě nenastoupím, myslím si, že je slušné podstoupit jednu volbu a pokud vám auditorium řekne, že pro vás nemá většinu hlasů, tak to slušný člověk podruhé nezkouší. Budeme nominovat někoho jiného. To ale neznamená, že se politickým soupeřům podaří umlčet Miroslava Kalouska. Má svůj mandát z voleb a v parlamentní diskusi bude zcela jistě slyšet,“ řekl ČT24 Kalousek.

Další poražená kandidátka Miroslava Němcová dnešní volbu jako neúspěch nebere - připomněla necelých 30 tisíc preferenčních hlasů, které jí dali voliči ve volbách. Je prý také pyšná na to, že za jejího vedení sněmovny nebyli na místopředsednickém postu komunisté. „Ještě jsme se na klubu nebavili, jestli budu opět kandidovat,“ řekla k případné kandidatuře ve druhé volbě.

Podobně se zachová i kandidát Úsvitu Tomio Okamura. „Na rozdíl od protikandidáta Kalouska nemám osobní ambice, co se týče funkce. Jedinou mou ambicí je prosadit program, který jsme slíbili voličům. Proto dám na rozhodnutí klubu, aby uvážil, kdo by měl program reprezentovat. Považujeme za obrovský úspěch, že jsme dostali více než 14 hlasů, to znamená, že jsou mezi poslanci příznivci přímé demokracie, což je skvělý signál,“ řekl ČT24 Okamura.

Ještě před volbou místopředsedů zvolila sněmovna předsedu, do funkce zamířil kandidát ČSSD Jan Hamáček. „Nechtěl bych ze své pozice někoho preferovat nebo podporovat. Doufám, že se podaří zvolit naprostou většinu Poslanecké sněmovny tak, aby sněmovna mohla pracovat. Jako sociální demokrat jsem zastáncem poměrného zastoupení,“ prohlásil Hamáček na tiskové konferenci po svém zvolení.

Medailonky nových místopředsedů sněmovny

Jaroslava Jermanová (*1970)

Jermanová nejprve vstoupila do komunální politiky jako členka zastupitelstva a poté uvolněná starostka obce Krhanice na Benešovsku. Jako členka ODS se poté stala krajskou zastupitelkou Středočeského kraje. Ze strany ale vystoupila, aby přešla do hnutí ANO. V říjnových volbách kandidovala jako volební lídryně hnutí ANO 2011 ve Středočeském kraji.

Pavel Bělobrádek (*1976)

Vystudovaný veterinář se stal krajským tajemníkem KDU-ČSL v Pardubickém kraji v roce 2009. Do strany vstoupil již roku 2004 v Náchodě a od té doby ve straně zastával několik funkcí. Roku 2010 byl zvolen zastupitelem města Náchoda a stal se také předsedou KDU-ČSL.

Vojtěch Filip (*1955)

Po dokončení Právnické fakulty UJEP v Brně pracoval ve Svazu socialistické mládeže a jako právník. Ve druhé polovině 80. let vědomě spolupracoval s vojenskou rozvědkou. Mezi lety 1990–1992 byl poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Od roku 1996 je poslancem za KSČM. V období let 2002 až 2010 zastával funkci místopředsedy Poslanecké sněmovny. Roku 2004 byl zvolen místopředsedou a o rok později předsedou KSČM, kterým je dodnes.

Noví místopředsedové PS po svém zvolení (zdroj: ČT24)

Na začátku minulého volebního období měla sněmovna tři místopředsedy. Jejich počet se měnil a jeden čas poklesl jen na jednoho. Od loňského prosince byli zástupci předsedy komory čtyři.

Jednací řád Poslanecké sněmovny o místopředsedech:

  • Místopředsedové sněmovny zastupují předsedu sněmovny. Při zastupování mají práva a povinnosti předsedy.
  • Místopředsedové se střídají v řízení schůze sněmovny v pořadí dohodnutém s předsedou sněmovny; nedojde-li k dohodě, určí pořadí předseda sněmovny.
  • Odvolat předsedu sněmovny nebo místopředsedu sněmovny lze jen na písemný návrh nejméně dvou pětin všech poslanců.

Kdo může kdykoliv mluvit ve sněmovně:

  • prezident
  • člen vlády
  • předseda a místopředseda sněmovny
  • předseda poslaneckého klubu
  • předseda politické strany (a zároveň poslanec), ke které příslušejí poslanci, jenž jsou členy poslaneckého klubu ustaveného na začátku volebního období

Jednací řád Poslanecké sněmovny zde.

Vydáno pod