Antibakteriální účinky nanočástic kovů jsou známé již řadu let, například nanočástice stříbra se používají při výrobě antibakteriálního oblečení, přidávají se do hraček, dudlíků, zubních past či dezinfekčních prostředků a obvazů. Nanočástice selenu jsou ale žhavá novinka, kterou zkoumá jen pár pracovišť na světě.
„Nanočástice selenu mohou mít mnohdy až dvojnásobné účinky v porovnání s antibiotiky. V době, kdy už běžná antibiotika nestačí, je selen vhodnou alternativou,“ uvedla Chudobová. Nanočástice selenu si poradí třeba i s velmi odolným zlatým stafylokokem.
„Selenové nanočástice ještě musí projít klinickými testy, které mohou nějaké nevýhody odhalit,“ připustila Chudobová, která upozornila, že po určité době – v řádu desítek let – si bakterie mohou vytvořit odolnost i na selen.
Než nanočástice selenu nahradí v lékárnách antibiotika, musí vědci zjistit, jak je uchytit na látky, které jsou lidskému tělu blízké. „Nosným materiálem by mohl být třeba kolagen. Takový roztok můžeme aplikovat na obvazové materiály nebo cévy,“ uvedl výzkumný pracovník Pavel Kopel. Selenové nanočástice by mohly také dezinfikovat chirurgické nástroje.
Nanočástice mohou díky své velmi malé velikosti prostupovat buněčnými membránami. „Magneticky aktivní nanočástice jsou ideálním prostředkem pro cílený přesun léčiv v lidském těle. Taková metoda by znamenala výrazný pokrok v léčbě mnoha onemocnění,“ řekl vedoucí výzkumného týmu René Kizek.