Praha – Už téměř 100 let patří neodmyslitelně k Pražskému hradu. Hradní stráž hlídala sídlo prezidentů na Hradčanech i zámek v Lánech už záhy po vzniku Československa – oficiálně vznikla 7. prosince 1918 vyčleněním speciálního pluku z někdejších československých legií. Prezident Miloš Zeman dnes na slavnostním setkání s vedením vojenské ostrahy Hradu navrhl, aby se i současní absolventi zahraničních vojenských misí stávali členy Hradní stráže. U příležitosti výročí se dnes také konal slavnostní nástup stráže na I. hradním nádvoří.
Hradní stráž hlídá sídlo prezidenta už 95 let. Zeman chce účast vojáků z misí
„Historie Hradní stráže je spojena ve svých počátcích s účastí legionářů, kteří byli jádrem původní Hradní stráže. Chtěl bych vyjádřit přání, aby novodobí legionáři, tedy ti, kdo prošli zahraničními misemi, se rovněž postupně účastnili na aktivitách Hradní stráže,“ řekl v projevu na Pražském hradě Zeman.
Prezident připomněl, že se Hradní stráž účastní řady humanitárních aktivit. Například daruje krev, spolupracuje s dětskými SOS vesničkami nebo pomáhá při povodních. Na závěr svého projevu Zeman předal Hradní stráži prezidentskou stuhu na prapor. Velitel stráže Radim Studený mu na oplátku předal pamětní odznak a knihu o historii jednotky, který téměř sto let chrání Pražský hrad.
GALERIE
Prezident přijímá vedení Hradní stráže autor: Michal Doležal, zdroj: ČTK
Na nádvoří Pražského hradu se konala přehlídka, kde členové hradního sboru představili několik historických uniforem. K vojákům krátce promluvil i ministr obrany Vlastimil Picek. Ze Slovenska dorazila na Pražský hrad i čestná stráž tamního prezidenta.
Areál Pražského hradu najednou hlídá přes 40 vojáků, celý útvar má ale přes 600 příslušníků – od roku 2005 také včetně žen. Dělí se na samotnou strážní jednotku, tzv. rotu zabezpečení a hudební oddíl. Dnes je Hradní stráž armádním útvarem se specifickým postavením. Podléhá přímo Vojenské kanceláři prezidenta republiky. Jejím úkolem je ochrana prezidentských objektů a zajišťování ceremoniálních akcí – k jakémukoliv jinému úkonu musí prezident dát výslovné povolení.
První stráž Pražského hradu jako oficiálního sídla československých prezidentů nicméně neměla na starosti armáda. Kvůli čerstvě skončené válce a přítomnosti většiny vojáků na frontě totiž nebylo možné ihned vybrat kvalitní vojenskou stráž. Úkolu chránit sídlo prezidenta nového státu se proto 28. října 1918 jako první zhostila Sokolská obec Hradčany. Oficiálně vznikla Hradní stráž o několik měsíců později – nikoliv však z iniciativy samotného prezidenta. „Prezident Masaryk se měl vrátit 22. prosince a armáda ho chtěla překvapit, takže 6. prosince 1918 velitelství branné moci vydalo první rozkaz,“ říká vojenský historik Robert Speychal.
Rozkaz Velitelství branné moci republiky Československé ohledně vzniku Hradní stráže, 6. prosince 1918:
„Pěší pluk č. 28 zřídí ihned jednu pěší setninu pro vykonávání veškerých strážních služeb a dále pro slavnostní uvítání vynikajících osob na hradě pražském. Tato setnina nazývá se hradní setninou a pozůstává se ze tří pěších čet a jedné čety strojních pušek, tedy dohromady 5 gážistů a 166 mužů. Mužstvo pro tuto setninu budiž zvláště vyvoleno, bezvadně vyzbrojeno a oblečeno. Celek setniny musí být v každém ohledu reprezentativní, velké postavy, rázné, bezvadné vojenské chování. Umístěna bude stále na Hradě.“
Nastoupení Hradní stráže v dobových stejnokrojích
Už od vzniku stráže byl kladen velký důraz na výběr jejích členů. V prestižní jednotce mohli zpočátku sloužit pouze bývalí legionáři, kteří se osvědčili v bojích ve Francii, Itálii i Rusku. Později byli doplňováni rotmistry a vyššími poddůstojníky. Čtyři roky po vzniku republiky vznikl oficiální dokument, který funkci Hradní stráže upravoval. Zpracování podoby slavnostních ceremoniálů dostal na starosti známý propagátor Jiří Stanislav Guth-Jarkovský. Zásady platí s malými obměnami dodnes.
S příchodem německých okupantů v roce 1939 byla Hradní stráž zrušena. Od července převzal její úkoly 1. prapor nově zřízeného Vládního vojska, který začal střežit sídlo prezidenta v Lánech a následně v listopadu 1939 i Pražský hrad. Vládní vojsko mělo však na starosti pouze malou část areálu. Převážnou část komplexu hlídala německá vojska.
GALERIE
Hradní stráž
Po druhé světové válce byla sice stráž obnovena v duchu prvorepublikových tradic, její existenci ale za několik let poznamenala další diktatura. „Hradní stráž byla na Hradě zhruba do konce roku 1950, kdy byla zrušena jako vojenská jednotka a v roce 1952 ji nahradila tzv. Vnitřní stráž, což byla vojska ministerstva vnitra… Měli ostře nabité zbraně a víceméně to byla skutečně strážní jednotka proti agentům. Teprve až s prezidentem Ludvíkem Svobodou byla Hradní stráž de facto obnovena, i když stále pod správou ministerstva vnitra,“ dodává Speychal. Armádní status vrátil Hradní stráži až prezident Václav Havel v březnu 1990.
GALERIE
videogallery_397750