Praha – Přestože papírovým vánočním pohledům již pomalu zvoní hrana a z pozice atributů Vánoc je vytlačují elektroničtí konkurenti, po desítky let bylo posílání novoročních přání neopomenutelným vánočním rituálem pro celé rodiny. Doba se mění, a i když je posílání pohlednic čím dál méně populární a více nákladnou záležitostí, mají i přesto papírová přání stejné kouzlo, jakým plnily poštovní schránky našich předků již v devatenáctém století.
Vánoční pohlednice v Čechách: Proč jsou „péefka“ naší specialitou?
Po peru a papírové podobě vánočního přáníčka už sáhne dnes málokdo; většina lidí na mobilu vyťuká textovou zprávu či obrázek s vánoční tématikou pošlou elektronicky. Přitom tradice vánočních pohlednic je bohatá a rozmanitá a sahá do poloviny devatenáctého století, kdy první vánoční gratulace byly posílány formou dopisnice.
V českých zemích se o vznik prvních tzv. „péefek“ postaral pražský purkrabí Karel Chotek z Chotkova a Vojnína již v roce 1827. Jelikož kvůli značné zaneprázdněnosti neměl čas navštívit před vánočními svátky všechny své přátele, jak bylo tehdy dobrým zvykem, jako omluvu jim rozeslal blahopřání poštou. Gratulační lístky ale nebyly ledajaké – nechal si je vyrobit u Josefa Berglera, tehdy vůbec prvního ředitele pražské kreslířské akademie. A ve svém zvyku pokračoval i následující roky.
GALERIE
Historická vánoční pohlednice zdroj: ČTK
Aby znělo přání světově, připojil k němu i zkratku PF. „Chotek si přivezl tento nápad z francouzského prostředí, se kterým měl v rámci aristokracie dobré kontakty,“ dodal Tomáš Kavka z Poštovního muzea.
- Zkratka Pour féliciter se dá přeložit jako „pro štěstí“, ale více odpovídá výrazu „k blahopřání“. Psávalo se ve Francii na zadní stranu vizitky jako zpráva „nezastiženému navštívenému“ či do kytice s blahopřáním nepřítomnému.
Postupem času se právě francouzská zkratka PF stala neodmyslitelnou součástí novoročních přání a v českých zemích zdomácněla. Jedná se ale o jakousi českou specialitu. Na novoročenkách z jiných zemí se totiž tato zkratka nevyskytuje a ani samotní Francouzi jí zřejmě nebudou rozumět.
We wish you a Merry Christmas And a Happy New Year
Obecnou popularitu si vánoční pohlednice získaly až ve druhé polovině 19. století, kdy se začaly tisknout hromadně. „V roce 1843 v Anglii vymyslel tuto podobu jeden byznysmen, když se mu nechtělo psát dlouhá vánoční přání, tak si natiskl obrázek a stal se z toho velký hit,“ vysvětlil Kavka. A tak první pohlednice rozzářené rodiny popíjející víno zahájila poštovní vánoční žně na desítky dalších let.
První vánoční pohlednice z roku 1843
Největší boom tištěných vánočních přání nejprve v podobě korespondenčních lístků pak zasáhl německy mluvící země. Ani v českých zemích na prvních vánočních pohlednicích z konce 90. let 19. století nenajdeme česky psané texty a přání Fröhliche Weihnachten do vzniku první republiky na vánočních pohlednicích většinou převažovalo. Doba poté německým nápisům příliš nepřála a byly nahrazeny českým textem či stále oblíbeným francouzským výrazem P.F.
Ryze křesťanské motivy postupem času nahradily kýčovité obrázky veselých dětí, zasněžené krajiny a vánočního stromečku. V období první světové války naopak posílali vojáci z fronty karty s válečnou tématikou. „Motivy se postupně proměňovaly s dobovou estetikou i v rámci režimu,“ upozornil Kavka. Tak například komunistům se sice nepodařilo vytěsnit Ježíška Mrazíkem, nicméně stále se snažili náboženské motivy Vánoc potlačovat a upřednostnit ilustrace šťastných dětí u vánočního stromku.
Vánoční pohlednice za socialismu
Vánoční přání si jako tvůrčí příležitost nenechali ujít i mnozí význační umělci. Například dnes již ikonické obrázky Josefa Lady jsou díky své zimní poetice populární stále. Postupem času začaly umělecká díla nahrazovat fotografie krajinek a zátiší či skrytá reklama podniků. Dnes už je zlatý věk vánočních pohlednic za námi, i tak si je lidé stále posílají a předávají a často i sami vytváří, aby si popřáli veselé Vánoce a šťastný Nový rok.
Rozhovor s Tomášem Kavkou (zdroj: ČT24)