Od těhotenství matky až do dospělosti sledovali vědci z brněnské Masarykovy univerzity sedm tisíc dětí narozených v letech 1991 a 1992 na jihu Moravy. „Sbírána data umožňují hlubší poznání vlivu biologických, psychologických, sociálních, ekonomických a environmentálních faktorů včetně jejich kombinací na zdraví dětí a adolescentů,“ vysvětlila mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová. Výsledky studie by měly pomoci pro prevenci a sloužit ke zvyšování kvality života populace. „V regionu střední a východní Evropy, který trpí nedostatkem podobných dat, je studie svým rozsahem a délkou trvání jedinečná,“ dodala Fojtová.
Výzkum ukázal některé zajímavé výsledky: asi už příliš nepřekvapí, že může správné kojení u dětí zmírnit alergie a ekzémy. Ohledně vzrůstu dětí ale vědci zjistili, že už potomci nepřerůstají své rodiče. Navíc právě měření dětí v rámci výzkumu vedlo k překvapivému zjištění ohledně faktorů, které ovlivňují jejich výšku. Koordinátor výzkumu Lubomír Kukla to shrnuje lapidárně: bordel v bytě, malé dítě.
Výzkum ukázal i další překvapivé zjištění: a sice, že existuje přímá souvislost mezi množstvím zranění rodičů a jejich potomků: „Rodiče s větší úrazovou anamnézou mají děti s častějšími úrazy - úrazy jsou taky dílem dědičné,“ vysvětluje Lubomír Kukla.
Na co se výzkum zaměřil?
Prostřednictvím 74 dotazníků a 6 klinických vyšetření byly sledovány tyto hlavní faktory:
- Biologické faktory: celkový zdravotní stav dítěte, rodičů a prarodičů, průběh těhotenství a porodu, psychomotorický vývoj novorozence a kojence
- Faktory zdravotní péče: očkování a jiná preventivní opatření
- Psychologické faktory: celkový psychický stav dítěte a rodičů, rizikové chování obou generací
- Sociální a ekonomické faktory: typ bydlení včetně vybavení domácnosti, vzdělání a zaměstnání, životní styl rodiny včetně výživy
- Faktory životního prostředí (environmentální faktory): používání chemických látek v domácnosti, domácí mazlíčci, kvalita životního prostředí rodiny (hluk, prach, vlhkost, teplota)
Evropská studie těhotenství a dětství ELSPAC (European Longitudinal Study of Pregnancy and Childhood) byla iniciovaná v 80. letech 20. století Světovou zdravotnickou organizací v šesti evropských zemích. V České republice sleduje tato studie 5 738 dětí narozených v Brně a 1 851 dětí narozených ve Znojmě. Vědci by chtěli ve výzkumu pokračovat minimálně dalších deset let. Pokud přesvědčí dostatek rodin k další účasti.