Praha – Před sto lety se začala psát historie tuzemského naftového průmyslu, který se nejvíce rozvinul na území Hodonínska, Břeclavska a Záhorí. Za jeho průkopníka bývá považován gbelský sedlák Ján Medlen. Ten v roce 1911 zjistil, že na jeho pozemcích uniká ze země plyn, který se dá snadno zapálit, a zkusil s ním vytápět svůj dům. Patřil ovšem k objevitelům, jež se svých zásluh nikdy nedočkali. Podle Stanislava Benady z Muzea naftového dobývání a geologie byl dokonce svými současníky považován za podivína, který využívá temných sil. V jeho krbu totiž hořelo, aniž by do něj přikládal dřevo.
Objevitele prvního ložiska nafty u nás považovali za podivína
První zmínky o výskytu ropy na moravsko-slovenském pomezí v tehdejším Rakousku-Uhersku se objevily už v polovině 19. století. Tehdy se ropa na několika místech dobývala z ručně kopaných, několik metrů hlubokých jam a ve své surové podobě sloužila například lékárníkům nebo řemeslníkům, kteří ji používali jako mazadlo a impregnační prostředek na kůže.
Až o několik desítek let později začal rodák ze slovenské vesničky Gbely tuto surovinu využívat jako zdroj energie. V roce 1911 objevil na svém pozemku bublající hořlavý plyn, s jehož pomocí si ve svém domě topil.
„Řádně to ohlásil, ale v té době tomu nikdo nevěnoval velkou pozornost,“ říká Stanislav Benada z Muzea naftového dobývání a geologie v Hodoníně. Úřady se prý začaly objevem vážně zabývat až v roce 1913, kdy došlo ve zmíněném domě k výbuchu. Na podzim téhož roku zahájily na místě první vrty a 10. ledna 1914 začala těžba.
Stanislav Benada: První ložisko ropy svému objeviteli zisk nepřineslo (zdroj: ČT24)
Medlen vzbuzoval pozornost svých sousedů různými vynálezy již před výbuchem, který mu zcela zničil hospodářství. Pokoušel se například sestrojit perpetuum mobile a asi nejvíce šokoval své sousedy tím, že prodal zděděné pozemky ve Gbelích a vyměnil je za močálovitou půdu za obcí.
Věděl proč. Při budování meliorační strouhy nalezl plyn, který shromažďoval ve sběrné šachtě a jednoduchým potrubím z cihel ho vedl do svého domu. Zařízení se sice snažil utěsnit a zajistil také odvětrávání, výbuchu nahromaděného plynu přesto nezabránil.
Chtěl náhradu, skončil ve vězení
Kvůli této nehodě byl ve Gbelích nedaleko místa výbuchu na podzim 1913 zahájen průzkumný vrt. V hloubce přibližně 145 metrů bylo nejprve navrtáno ložisko plynu a následné vrty v hloubce kolem 160 metrů narazily na ložisko lehké ropy, což byl první objev ropy na území tzv. vídeňské pánve.
Ložisko ve Gbelích se podle Benady nakonec stalo jedním z největších v Rakousku-Uhersku a během první světové války nabylo takřka strategického významu. Svému objeviteli ale žádný zisk nepřineslo – stát mu pozemky zabavil, a jelikož se Medlen svých nároků nadále domáhal, několikrát skončil i za mřížemi. Náhrady se nedočkal ani v době Československé republiky.
Podle specializovaného serveru petroleum.cz sahá počátek ropného průmyslu v Čechách a na Moravě do roku 1899, kdy vznikl první historicky doložený vrt v Bohuslavicích (ty jsou dnes součástí Kyjova). Vrt realizoval majitel cukrovaru ve Starém Městě Julius May, těžba ale záhy zanikla. První komerční ložisko ropy potom bylo objeveno v roce 1919 v prostoru vysušeného rybníku Nesyt a v této lokalitě těžba trvala až do 60. let minulého století.
Během druhé světové války se oblast stala strategicky významnou pro nacistické Německo a po válce byly všechny ropné rafinerie a vrty znárodněny. Vznikly Československé naftové závody (ČNZ) se sídlem v Hodoníně. Po vzniku federace v roce 1969 se podnik rozdělil na Moravské naftové doly a Slovenské naftové doly.
Těžba ropy na Moravě
V současnosti se hlavní ložiska ropy v ČR nacházejí na jihu Moravy ve vídeňské pánvi a v oblasti karpatské předhlubně, která zasahuje i na sever Moravy. Těžbě ropy se podle údajů České geologické služby ke konci roku 2011 věnovaly tři společnosti. Největší z nich je MND (dříve Moravské naftové doly), která vznikla privatizací ropného a plynárenského průmyslu v 90. letech a která patří do finanční a investiční skupiny KKCG. K dalším těžařům patří společnost Lama, původně Česká naftařská společnost, a ostravská Unigeo.
Česká ropa je vysoce kvalitní, její roční těžba však pokrývá pouze dvě až tři procenta tuzemské spotřeby. V roce 2011 celková těžba ropy v Česku činila 163 tisíc tun, ještě v roce 2007 to přitom bylo 240 tisíc tun. Dovoz ropy činil v roce 2011 téměř sedm milionů tun.
I přesto se zdá, že odvětví má v tuzemsku budoucnost. Společnost MND avizovala, že plánuje během následujících pěti let těžbu ropy a plynu v Česku zdvojnásobit a do průzkumu nových ložisek investovat deset miliard korun (čtete víc).