Praha - Sobotkův tým ministrů zatím existuje jen na papíře, už teď si ale jeho ministři slibují, že se budou snažit táhnout za jeden provaz. Některé z nich ovšem minulost postavila ostře proti sobě, jako například kandidáty Chovance a Válkovou aféra na plzeňských právech. „Je to samozřejmě zvláštní shoda okolností, ale já bych si počkala, jak to bude vypadat v praxi,“ komentovala vládní angažmá bývalého sporného absolventa fakulty Válková. Kandidáta na ministra kultury Hermana zase s potenciálními ministry Zaorálkem a Dienstbierem rozděluje boj o vedení ÚSTR. „Politika je řemeslo, ve kterém nejde o sympatie,“ míní ale budoucí premiér Sobotka.
Sobotkova vláda: Rychlostudent a jeho profesorka, ředitel a jeho kritici
Nová vláda ale nevznikne bez prezidenta Miloše Zemana. Ten se nechal slyšet, že Sobotku premiérem jmenuje v pátek 17. ledna a že nová vláda bude až poté, co sněmovna schválí v prvním čtení služební zákon. Poslanci k tomu, aby urychlili jmenování vlády, využili institut mimořádné schůze, k níž se sejdou 21. ledna. Projednají na ní nejen služební zákon, ale i zákon o registru smluv i rozšíření pravomoci NKÚ.
- „Je nešťastné, že jde zrovna o služební zákon, protože je to velice důležitá norma,“ myslí si komentátor Českého rozhlasu Radko Kubičko. „Takováto účelovost je velice nešťastná a takováto podmínka neměla při vyjednávání vůbec zaznít,“ dodal.
Schůzky s kandidáty na ministry, které prezident avizoval, zahájí Zeman až poté, co jmenuje Sobotku premiérem a převezme od něj oficiální seznam navržených členů vlády.
Jak vnímají Zemanovy kroky lidé? Přečtěte si exkluzivní průzkum pro ČT
Chovanec: „Ten titul nepoužívám“
Kandidát ČSSD na ministra vnitra Milan Chovanec byl rychlostudentem plzeňských práv s titulem bakalář. „Nejsem na to hrdý, ani se za to nestydím,“ komentoval své studium Chovanec. Po propuknutí skandálu zahájila univerzita i s Chovancem správní řízení o odebrání titulu. Nakonec ho ale zastavila. (Více o argumentech Milana Chovance)
Naopak kandidátka hnutí ANO na ministryni spravedlnosti Helena Válková bývala šéfkou katedry trestního práva na téže fakultě, ale také hlasitou kritičkou tamních poměrů. Válková z fakulty odešla v roce 2011. „Když si na to vzpomenu, tak možná, že s úlevou, že se řeklo - ne, tímto způsobem se nesmějí získávat tituly,“ řekla ke svému odchodu z fakulty Válková.
Lubomír Zaorálek, Bohuslav Sobotka a Milan Chovanec (ČSSD)
Tehdejší opoziční krajský zastupitel Chovanec navštěvoval takzvané kurzy celoživotního vzdělávání a v roce 2008, už coby náměstek hejtmanky, skočil rovnou do třetího ročníku oboru veřejná správa. O devět měsíců později z něj byl bakalář. „Devět měsíců by mohlo stačit, pokud opravdu probíhaly ty kurzy celoživotního vzdělávání, a to je to, co my nevíme,“ vysvětlila předsedkyně Akreditační komise Vladimíra Dvořáková. Jenže právě přestup z těchto kurzů, mnohdy jen několikatýdenních, na řádné studium organizovala pro prominenty tehdejší akademická chobotnice.
- „Jediné, co jsem mohl udělat, že ten titul nepoužívám. Dal jsem to jako veřejný příslib, takže nevím, jestli je to pro mě handicap,“ řekl Chovanec.
- „Až budeme jako partneři ve vládě, tak jistě budeme mít možnost při řešení konkrétních otázek zjistit, zda na to máme vytvořené potřebné odborné předpoklady,“ komentovala Válková.
- „Mohu se ptát, zda ten, kdo svůj vysokoškolský titul na této fakultě získal v průběhu devíti měsíců, zda tedy kvalifikační předpoklady takového adepta na jakéhokoliv ministra jsou dostatečné,“ komentoval Chovancovy kompetence prezident Zeman.
Jenže prezidentova nechuť k Chovancovi může mít i jinou motivaci. Byl to právě Chovanec, kdo propálil dnes už legendární tajnou schůzku v Lánech, která tzv. pučisty připravila o stranické funkce a Zemana o část popularity. „Hvězdná hodina Milana Chovance opravdu přišla po lánské schůzce, kdy během jednoho dne změnil svůj názor, otočil a nakonec byl pro Sobotku klíčovým člověkem, protože Milan Chovanec byl ten, kdo veřejnosti poskytl důkaz, že ta schůzka byla a že nebyla náhodná,“ řekl k tomu komentátor Práva Alexandr Mitrofanov. (Více o lánské schůzce)
GALERIE
Jiří Dienstbier (ČSSD) autor: Michal Doležal, zdroj: ČTK
Bývalý ředitel ÚSTR a jeho kritici
Ve vládě se ale můžou potkat i aktéři dalšího střetu: boje o to, jakým způsobem má být veden Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Daniel Herman, kandidát KDU-ČSL na ministra kultury, byl do loňska ředitelem ÚSTR. Lubomír Zaorálek a Jiří Dienstbier, kandidáti ČSSD na ministra zahraničí a bez portfeje, byli zase hlasitými a mocnými kritiky ústavu pod Hermanovým vedením. „Takový je život a my jsme měli zřejmě jiný názor na to, jak by měl fungovat Ústav pro studium totalitních režimů,“ řekl Zaorálek.
- „Pan Herman je člověk, kterého pan Dienstbier a pan Zaorálek vyštípali z Ústavu pro studium totalitních režimů, takže tam je velký střet a je paradoxem, že tito lidé se sejdou ve vládě,“ uvedl komentátor aktuálně.cz Martin Fendrych.
Podle Hermana šlo o to, „kdo bude mít klíče od archivu bezpečnostních složek“, naopak podle Dienstbiera jde o nezávislé fungování ústavu. „Mně se někteří čelní představitelé ČSSD omluvili za to, k čemu tehdy došlo, já to přijímám,“ uzavřel kauzu Herman.
Daniel Herman
Faktem ale zůstává, že Sobotkův zatím papírový kabinet je opravdu směsicí rozdílných a barvitých figur s pestrou minulostí i názory. „Na jedné straně tvrdí byznysmeni, zejména pan Babiš, na druhé straně klasičtí politici s různými škraloupy, jako je Sobotka a Chovanec, a na třetí straně pak lidé, jako je kněz Daniel Herman. To prostě není lehké vybalancovat,“ soudí komentátor Martin Fendrych. (Více o napjaté situaci v ÚSTRu.)
Nová vláda má mít 17 postů včetně premiéra a dvou ministrů bez portfeje. Kdo všechno by v ní měl zasednout, najdete zde. Sociální demokracii připadne osm míst, hnutí ANO šest a lidovcům tři. ANO i KDU-ČSL budou mít po jednom vicepremiérovi. V padesátistránkové koaliční smlouvě strany slibují například zrušení většiny zdravotnických poplatků, vyšší růst důchodů i minimální mzdy. Zatím nechtějí zvyšovat daně. Co všechno obsahuje koaliční smlouva, najdete zde.
Kubičko: To, že prezident tlačí na složení vlády, je normální, jmenovat by ji ale měl
„Prezident má, jako každý občan, právo říci, že se mu někteří kandidáti nelíbí, měl by je ale jmenovat,“ uvedl Kubičko s tím, že jinak by mohl vytvořit nebezpečný precedent. „Sám Miloš Zeman určitě v politice autoritou je, nemůže ji ale prosazovat tak, že kandidáta nejmenuje. Naopak to, že vyjednává, nebo dokonce tlačí na jednotlivé strany, v politice normální je,“ myslí si Kubičko, který poukázal i na to, že takzvané prozemanovské křídlo ČSSD stále existuje a může mít vliv například při hlasování o důvěře vládě. „Nejlepší by bylo, kdyby Zeman se Sobotkou zakopali válečné sekyry,“ upozornil Kubičko na možnost, že by premiér jména kandidátů na ministry ještě upravil podle dohody se Zemanem.
GALERIE
videogallery_407943