Praha - Bez práce je v Česku skoro 39 500 absolventů škol, práci tak nemá každý pátý mladý Čech. Dokonce už se začalo mluvit o ztracené generaci. „Je to proto, že jsou v začarovaném kruhu: mají znalosti cizích jazyků, umí pracovat s počítačem, mají teoretický přehled o tom svém oboru i o nejnovějších událostech, které lze využívat, ale problém je, že nemají praxi,“ vysvětlila mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková. A začarovaný kruh pokračuje: zaměstnavatelé vyžadují praxi, kterou absolventi univerzit nemají; protože je ale nikdo nezaměstná, nemají praxi kde získat.
Začarovaný kruh hledání praxe bez praxe trápí absolventy
Statistika přitom bije na poplach. Právě u mladého člověka je klíčové sehnat práci co nejdřív. Jinak si snadno zvykne na život se sociálními dávkami. „V případě, že se člověk dostane na úřad práce hned po škole a nezíská pracovní návyky, pak se může stát, že na úřadu práce bude dlouho,“ varovala mluvčí Beránková.
- „Počet volných pracovních míst pro absolventy klesá a jejich nezaměstnanost roste. Firmy upřednostňují již 'hotové' zaměstnance, do kterých nemusí na začátku tolik investovat. Hrozí tak, že vytvoříme ztracenou generaci, která už nikdy nenajde cestu na trh práce,“ varoval marketingový manažer ManpowerGroup Jiří Halbrštát.
Ztracená generace (zdroj: ČT24)
Jako nezaměstnaná svoji kariéru odstartovala po maturitě na obchodní škole i Kateřina. Už půl roku budoucí zaměstnavatele přesvědčuje marně a její profesní dráha tak začala na úřadu práce. „Nejhorší na celé té situaci je, že máte vzdělání, chcete pracovat a nemáte příležitost,“ stěžuje si absolventka střední školy. „Abych si našla práci, navštěvuju personální agenturu, hledám i na internetu, po známých, ale ohlasy nejsou příliš příznivé,“ dodala.
Problém najít si práci nemají jen mladí středoškoláci, ale i absolventi s vysokoškolským diplomem. Jana vystudovala zemědělskou univerzitu, absolvovala roční stáž ve Finsku a práci začala hledat ještě před koncem studia. Ani to nepomohlo. Je nezaměstnaná už od loňských červnových státnic a teď si čerstvá inženýrka přivydělává v lyžařské škole v Krkonoších. „Chtěla bych po škole, než člověk zapomene všechno, co se naučil, si to rozhodně zkusit ve svém oboru, ať už u zvířat, nebo v dotační politice,“ říká nezaměstnaná vysokoškolačka Jana.
Ilustrační foto
Alarmující už je situace i pro ministerstvo práce, které se v poslední době pokouší firmy motivovat z evropských dotací. Když firma zaměstná začátečníka, od státu dostane každý měsíc peníze. „Za uplynulé období uspělo v projektu 3 800 absolventů a 20 % si našlo stálé zaměstnání, což považuji za velmi dobré,“ chválí si projekt ředitel odboru služeb trhu práce Jiří Vaňásek.
Vývoj v posledních letech přinesl ještě jednu markantní změnu. Část pozic, které by dříve snadno obsadili lidé se středoškolským vzděláním, nyní spíše získají vysokoškoláci, ač to příliš neodpovídá jejich kvalifikaci. Počet studentů vysokých škol se totiž od roku 2001 zdvojnásobil na 400 000. „To jsou nešťastné generace absolventů – firmy dál nenajímají a lidé berou místa, která nejsou kvalitní,“ upozornil ekonom Daniel Münich. Řešením podle něj je nejdřív zmapovat situaci a upravit vzdělávací systém, aby se zbavil třeba úzké specializace středního vzdělávání.