Praha - Pokud se kandidát ČSSD Marcel Chládek stane ministrem školství, bude muset hned po svém nástupu řešit problém jmenování profesorů. Nejlepší variantou podle něho je, že profesory jmenuje předseda Senátu, vzniklou situaci chce ale nejdříve probrat s prezidentem i zástupci rektorů. To v oblasti školného má Chládek i celá ČSSD jasno: vysokoškolští studenti se v blízké budoucnosti poplatků za studium bát nemusí. Zajímavou novinku pak navrhuje Chládek pro učně. Ti by místo státní maturity skládali mistrovskou zkoušku, která by po několika letech praxe prokázala jejich znalost oboru.
Žádné školné a mistrovská zkouška pro učně, radí Chládek
Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Jelikož je problém jmenování profesorů nutné řešit ihned, měl by je podle Chládka jako doposud jmenovat některý z vysokých ústavních činitelů. Prezident to ale odmítl a jmenování ministrem školství zase nevyhovuje vysokým školám. „Je to druhý nejvyšší ústavní činitel a zároveň vážená osoba,“ chválí návrh jmenování profesorů předsedou Senátu Chládek.
Rektorům, kteří si na tuto variantu stěžovali, podle Chládka vadí spíše to, že s nimi návrh nebyl projednán. Jmenování profesorů bude podle kandidáta na ministra školství také jedním z prvních témat, o kterých se bude bavit s prezidentem Zemanem. Hned poté chce návrh projednat s rektory vysokých škol. „Musí tam být oboustranná debata,“ řekl Chládek, který chce s vysokými školami prodiskutovat i některé personální otázky, například kdo bude náměstkem ministra pro oblast vysokého školství.
Po diskuzi s vysokými školami by pak měla postupně vzniknout i komplexní novela vysokoškolského zákona. V té už přichází v úvahu i další změna v procesu jmenování profesorů, které by v budoucnu mohly jmenovat univerzity samy. Profesura by pak také byla spjatá jen s konkrétní školou. Pro tento návrh je ale podle Chládka zatím jen menší část rektorů vysokých škol.
PREZIDENT O JMENOVÁNÍ PROFESORŮ:
Prezident Zeman se v minulém týdnu vyjádřil i k návrhu novely o jmenování profesorů, která čeká na přijetí parlamentem a podle níž má dekrety předávat předseda Senátu. Sám prezident profesory jmenovat nechce a nepřijatý zákon momentálně blokuje 85 profesur. Prezident uvedl, že pokud zákon schválen nebude, podepíše jmenovací dekrety a pověří ministra školství, aby jim je předal. „Myslím si, že pro drtivou většinu z nich by to bylo horší řešení, než když jim to slavnostně v Karolinu předá předseda Senátu,“ podotkl.
ČSSD odmítá školné v jakékoli podobě
„Nechceme zavést školné v jakékoli podobě, ani takzvané zápisné,“ odmítl jakoukoli formu zpoplatnění státních vysokých škol Chládek. „Velký problém našeho systému je, že vzdělání rodičů výrazně ovlivňuje vzdělání dětí. Tady bych měl obavu, že by se ty nůžky ještě dále rozevíraly,“ vysvětlil. Odmítá i rozšiřování takzvaného negativního školného pro studenty, kteří studují déle.
Střední učiliště zlatnické, Praha
Alternativou maturity by mohly být učňovské zkoušky
„Problémem státní maturity je, že srovnává nesrovnatelné,“ myslí si Chládek, který chce na učilištích místo dnes povinné státní maturity zavést takzvané učňovské zkoušky. Tu by absolventi učilišť skládali po úspěšném vyučení a několika letech praxe a u profesí, ke kterým je třeba konsese, by nahradila právě maturitu. V podobném oboru by pak dokonce mohla mistrovská zkouška splňovat i požadavek pro vstup do bakalářského studia na vysoké škole.
Jak bude vypadat státní maturita?
Studenti budou letos už počtvrté skládat státní maturitu. Stejně jako loni je čeká jen jedna úroveň obtížnosti, povinné předměty budou dva. Ministerstvo loni zdůvodnilo sjednocení úrovně tím, že těžší verzi si vybralo jen mizivé množství žáků.
Počty učňů navíc i přes klesající počet středoškoláků pomalu, ale jistě rostou. Kraje nebo firmy totiž začaly podporovat desítky učebních oborů formou stipendií. Podmínky jsou pro všechny stejné, slušný prospěch i chování, žádné záškoláctví a zájem o práci. Firmy pak vybraným učňům platí například kapesné, oblečení, jízdné do školy, jídlo i ubytování na internátu. Po ukončení školy obvykle přichází rovnou nabídka pracovní smlouvy. Pokud ale učeň školu nedodělá, všechny peníze musí vrátit.
Chládek: Zápis do školy by neměl být formální, ale nesmí také zatěžovat rodiče
Posledních pár hodin zbývá rodičům na přemýšlení, jakou školu vybrat pro budoucí prvňáčky. Už zítra totiž začínají zápisy do 1. tříd, ke kterým přijde zase víc dětí než loni. Kdy půjdou předškoláci k zápisu, rozhodují obce nebo samotné školy. Musí to ale stihnout nejpozději do 15. února.
Děti v první třídě
Na jednotlivých školách se to může lišit, zatímco někde je zápis hotový za 3 minuty, jinde trvá třeba i půl hodiny. Ministerstvo školství vydalo pouze doporučení, co by děti měly umět. Kandidát na ministra školství by proto chtěl pravidla pro zápis sjednotit. „Chtěl bych odstranit dva extrémy, aby nebyl zápis jen formální, který nic nezjistí, ale zároveň nechceme příliš zatěžovat děti a rodiče,“ uvedl Chládek. „Rodičům bychom jako stát měli zaručit, že je jedno, jestli dají dítě do školy v obci, kde bydlí, nebo v blízkém městě,“ dodal.
Zvolit tu správnou školu dnes není pro rodiče jednoduché, často je potřeba jich obejít několik předem a mluvit třeba i přímo s učiteli. Vodítkem pro rodiče může být i značka Rodiče Vítáni, kterou už má přes 400 škol. Rodiče se zajímají také o aktivity nejenom školní, ale i mimoškolní, sledují webové stránky a podobně. Ještě větší problém ale může být dostat dítě do vybrané školy, hlavně o ty s dobrou pověstí je totiž mezi rodiči velký zájem.
Ne všichni předškoláci také nakonec do školy nastoupí v šesti letech, někteří dostanou odklad. Podle psychologů je to ale někdy zbytečné. I dítě, které v lednu u zápisu vypadá, že na školu stačit nebude, může být v září totiž úplně jiné.
Jak vybrat vhodnou školu pro dítě? (zdroj: ČT24)
Co musí děti u zápisu zvládnout? Děti by měly mít zvládnuté základní hygienické návyky a některé základní dovednosti: rozpoznávat barvy a tvary, napočítat do deseti nebo správně držet tužku, něco namalovat nebo vybarvit. Budoucí školáci by podle učitelů už také měli dobře vyslovovat všechny hlásky, umět se vyjadřovat a taky si něco zapamatovat, třeba říkadla nebo písničky.
Poslední rok ve školce má být povinný, ty ale praskají ve švech
Poslední ročník mateřské školy bude povinný, zní jeden z bodů koaliční dohody nově vznikající vlády. Jenže už teď jsou mateřské školy, hlavně v okolí velkých měst, přeplněné. Koalice by ale chtěla problém vyřešit do dvou až tří let, sází hlavně na výstavbu nových školek. „Nejprve chceme vytvořit dostatečné kapacity, aby rodiče mohli dát děti do školek. Jedna forma je čerpat evropské peníze, druhá alternativa je národní fond,“ řekl Chládek.
GALERIE
Ostravská univerzitní školka autor: Ožana Jaroslav, zdroj: ČTK
Obce by podle jeho plánů mohly dostat od státu na přístavbu školky polovinu peněz, Chládek pro financování výstavby plánuje zavést zvláštní fond s jednou až dvěma miliardami korun. Povinný poslední ročník školky bude moci dítě strávit také ve firemní školce, v přípravné třídě či vzděláváním doma.