Budovy nabízené církvi na Hradě jsou v bídném stavu, duchovní váhají

Praha - Výše náhrad, které mají církve dostat za nevydaný majetek, je podle ČSSD a ANO nadsazená. Místopředsedkyně ČSSD Alena Gajdůškova v Událostech, komentářích konstatovala, že odhadní ceny zemědělské a lesní půdy neodpovídají cenám, za které se nyní běžně oceňuje. Podle politiků jde minimálně o 10 miliard korun, o něž by měly církve své požadavky snížit. Na Pražském hradě by církev například mohla dostat Nové proboštství a přilehlý Jiřský klášter. Dalších sedm budov by potom dál už nepožadovala. Vzhledem ke stavu nemovitostí ale zdaleka není jasné, jestli duchovní nabídku přijmou.

Zástupci ANO a ČSSD se společně s církvemi sejdou na přelomu ledna a února. V materiálu, který jim chtějí předložit, mimo jiné porovnávají pravidla církevních restitucí se zákony z 90. let, podle nichž se vracel majetek fyzickým osobám. „Druhá část se týká oceňování majetku, a tedy i výše finančních náhrad zakotvených ve smlouvách, které jsou uzavřeny s církvemi,“ uvedla místopředsedkyně sociální demokracie Alena Gajdůšková.

V odhadní a běžné ceně za nemovitosti jsou podle ní velké rozdíly. „Odhadní ceny zemědělské a lesní půdy neodpovídají cenám, za které se nyní běžně oceňuje,“ poznamenala Gajdůšková v Událostech, komentářích. Pokud by se využily propočty, jež hodlají politici předložit církvím, měly by restituční náhrady klesnout o deset až dvanáct miliard korun.

„Kdybychom šli na oficiální ceny, za které se nyní zemědělská půda prodává, tak by nová výše náhrad měla činit asi 4 miliardy, popřípadě necelé 2 miliardy korun,“ prohlásila Gajdůšková. Jako náhradu za veškerý nevydaný majetek má stát vyplatit církvím během 30 let 59 miliard korun navýšených o inflaci. Lesní a zemědělská půda v tomto balíku představuje 14,5 miliardy korun.

Českobratrská církev dostala dostala první restituční pozemek u Lysé nad Labem dostanou první majetek
Zdroj: ČT24

Ekonom pražského arcibiskubství a předseda expertní komise církví Karel Štícha jakékoliv nadhodnocení cen pozemků odmítl. "Částky pro stanovení výše náhrad byly stanoveny ze státních materiálů, konkrétně z Ústavu pro ekonomiku zemědělství a Lesů ČR. Jsou to
hodnoty řádné," potvrdil pro ČT.

Gajdůšková připustila, že debata o výši náhrad a o případném snížení inflační doložky bude patřit ke složitějším. Podle místopředsedy ANO Martina Stropnického by proto bylo dobré začít vyřešením jednodušších záležitostí. Patřit by mezi ně měla například žádost o vydání některých budov a pozemků v areálu Pražského hradu.

Mluvčí arcibiskupství: Stav budov na Hradě odpovídá velkorysé nabídce

Původní žádost o devět objektů prezidentův kancléř odmítl, církev by ale mohla získat náhradou dvě jiné budovy - Nové proboštství a přilehlý Jiřský klášter. Budova Nového proboštství pochází z 19. století. Kvůli probíhajícím soudním sporům s církví je ale pustá už dvacet let. Zázemí zde má jen několik řemeslníků, kteří vykonávají práce na Hradě. Objekt, kde byly dříve dílny pražského podniku, má problém s vlhkostí, chybí mu izolace a inženýrské sítě jsou zastaralé. „Myslím, že stav odpovídá té velkorysé nabídce,“ podotkl mluvčí pražského arcibiskupství Milan Badal.

Součástí výměnného balíčku je i Jiřský klášter. Dole se občas pořádají výstavy, nahoře je hradní depozitář. „Je v lepším stavu, ale je zde problém s inženýrskými sítěmi a k tomu, aby mohl být dále využíván, potřebuje kompletní rekonstrukci,“ uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Miliardu na opravu církev nemá. Na vytvoření společného výstavního prostoru by proto chtěla spolupracovat s Hradem a Národní galerií.

O získání Nového proboštství a Jiřského kláštera bude v příštích týdnech prezident jednat s kardinálem Dominikem Dukou. Kvůli špatnému stavu dvou nabízených nemovitostí ale církev nevylučuje, že by mohla chtít jiné budovy. „Dovedu si představit, že bychom mohli nebo chtěli dostat úplně jiné budovy, které by nebyly v takovém hrozném stavu,“ dodal Badal.

Dohodu mezi prezidentem a arcibiskupem musí schválit vláda

Jakoukoliv dohodu mezi prezidentem a arcibiskupem musí ovšem schválit vláda, která není v otázce hradního majetku jednotná. Podle poslance Martina Stropnického (ANO) jde o dobrou dohodu, která by neměla nikomu vadit. Stejný názor má i kandidát na ministra kultury Daniel Hermann (KDU-ČSL). Budoucí premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je ale proti: „Sociální demokracie nesouhlasí s tím, aby se vydávaly budovy v areálu Pražského hradu.“ „Jsme přesvědčeni o tom, že objekt Pražského hradu je symbol české státnosti a měl by tedy zůstat v majetku státu,“ doplnila Gajdůšková svého předsedu s tím, že ČSSD nicméně připouští možnost užívání některých objektů církvemi.

Církev původně chtěla získat na Pražském hradě v restitucích souvislou řadu domků ve Vikářské ulici, které se nacházejí hned vedle Katedrály svatého Víta. Požadovala i dům s číslem popisným třicet jedna, který stojí hned na začátku Zlaté uličky. Neuspěla ani s žádostí o získání Prašné věže, takzvané Mihulky ani Kostela všech svatých.