Další památky volají o pomoc, mezi nimi i hrad z Ať žijí duchové

Praha - Na seznam ohrožených nemovitých kulturních památek loni přibylo čtyřicet šest nových pamětihodností. „Seznam ohrožených památek slouží jako upozornění. Majitelé chátrajících staveb pak mohou požádat o příspěvek na opravu ministerstvo kultury, kraje či jednotlivé obce,“ vysvětlila vedoucí odboru evidence a dokumentace NPÚ Alexandra Křížová. Nově je na seznamu zapsaná například zřícenina hradu Krakovec u Rakovníka, čtyři viniční terasy v předhradí hradu Karlštejn, část parku u zámku Libochovice, zámek Uherčice na Znojemsku, kamenný most před zámkem v Zákupech nebo klášter v Milevsku.

Dále se na seznamu objevily i venkovská usedlost Antala Staška u Semil, hrad Košumberk v okrese Chrudim, zámek Planá u Tachova, sýpka nedaleko Krušovického pivovaru, zámek v Byšici nebo tvrz v Mlékovicích.

A co pro majitele zařazení na takovýto seznam znamená? V první řadě ho čeká upozornění ze strany kraje nebo obce s rozšířenou působností, neboť z vlastnictví památky vyplývá povinnost péče o ni. Na druhou stranu ale přítomnost památky na seznamu může pomoci při některých dotačních řízeních a majitel tak lépe získá prostředky pro její obnovu.

Počet ohrožených památek v Česku i přesto loni mírně klesl. Oproti roku 2012, kdy bylo 891 ohrožených památek, se loni počet snížil o šest. „Některé památky se loni opravily, tak ze seznamu vypadly. Dále jsme v minulém roce sjednotili metodiku posuzování toho, co do seznamu zařadit a co ne,“ doplnila Křížová.

Vedoucí oddělení prezentace a vnějších vztahů Národního památkového ústavu Simona Juračková ale doplnila, že mnohem větší problém pro památkáře představují ty objekty, které jsou na seznamu dlouhodobě. „Ze seznamu ubývají ty památky, o které se jejich majitelé začnou zajímat a dostanou se z havarijního stavu,“ dodala Juračková s tím, že nejvíce ohrožených památek je v současnosti v soukromém vlastnictví, ohroženy jsou ale i památky církevní a obecní.

Juračková: Nejvíce ohrožených památek je v soukromém vlastnictví (zdroj: ČT24)

Na seznamu je i několik památek v péči NPÚ, podle Juračkové jde ale o objekty, na jejichž špatném stavu se podepsali hlavně minulí majitelé. Takovým příkladem je zámek v Uherčicích, který dlouhou dobu využívalo JZD a památkový ústav ho převzal do péče v dezolátním stavu.

Krakovec by opět potřeboval pomoc skřítků z Ať žijí duchové

Jednou z ohrožených památek je i zřícenina hradu Krakovec, známá nejen tím, že poskytla azyl mistru Janu Husovi před jeho odjezdem na kostnický koncil, ale taky jako místo, kde se natáčela pohádka Ať žijí duchové. Podle NPÚ je zřícenina dlouhodobě nedostatečně udržovaná. „Špatná údržba způsobila zrychlené chátrání stavby v posledních letech. Dochází tam k rozpadání cenných detailů i k destrukci celých částí zdiva,“ řekla Alexandra Křížová.

Zřícenina hradu z 15. století je přitom mimořádně cenná stavba z hlediska vývoje architektury, která dokládá nároky šlechty na vysokou kulturu bydlení. Ještě na konci 18. století se jednalo o užívanou a udržovanou stavbu. Do nitra hradu Krakovec vede unikátní dřevěný most. Most byl celá staletí nedílnou součástí hradu, vystavěného ve 14. století, a proto bylo nutné zabránit jeho zániku a stavba z let 2000–2005 kopírovala přesně technologii konstrukcí středověkých dřevěných staveb.

Krakovec (zdroj: ČT24)