Štafetové hovory z Hradu, den II. - samá shoda i „otcovské rady“

Praha – Většina ministerských kandidátů má za sebou „seznamovací“ schůzku s prezidentem Milošem Zemanem. Prakticky všichni prý strávili příjemnou hodinku a jako ministry je hlava státu nijak nezpochybnila. Nejsledovanější aktérem dneška byl hned ten úvodní – aspirant na šéfa průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). V otázce problémů kolem bezpečnostní prověrky mu prý prezident dal pouze „pár otcovských rad“. Oba si ale rozumí v otázce Temelína nebo prolomení těžebních limitů. Kandidát na resort životního prostředí Richard Brabec (ANO) zase prezidentovi řekl, že plánuje zadat audit problematických smluv.

V roce 2001 Mládek požádal Národní bezpečnostní úřad, aby mu udělil prověrku na stupeň tajné, nakonec ale získal pouze na stupeň důvěrné. Podle médií za tím mohly být důvěrné vztahy se ženami z Ruska, které mohly být ve styku s bezpečnostními službami. Podobně byly zmiňovány i kontakty na ruské podnikatele.

„Tehdy jsem požádal o vyšší stupeň, dostal jsem nižší. Dosud nevím, proč tomu tak bylo,“ dodal aspirant na resort průmyslu a obchodu. Z oblasti agendy se prý se Zemanem bavili například o fungování Czech Investu, ekonomické diplomacii, energetické koncepci nebo prolomení limitů těžby. „Shodli jsme se na tom, že to není černobílý problém. Pokud tam bude nějaké zásadnější prolomení, tak je asi namístě krajské referendum,“ dodal Mládek. Řeč přisla také na dostavbu Temelína. „Tam je shoda ještě větší, než jsem si myslel. Oba máme vůli podpořit dostavbu elektrárny, ale taky víme, že to není v současné chvíli vůbec lehké,“ dodal.

V případě dostavby Temelína jde o „top“ zakázku za stovky miliard korun a zřejmě nejdůležitější rozhodnutí českého průmyslu v polistopadové éře. O zakázku se uchází americký koncern Westinghaus, česko-ruské konsorcium MIR a donedávna také francouzská Areva. Tu Česko z tendru vyloučilo, ačkoliv si za to vysloužilo kritiku EU a hrozbu žaloby. ČEZ o dostavbě Temelína rozhodne koncem roku 2014 nebo až v roce 2015.

Otázka, zda prolomit těžební limity, rozděluje jak obyvatele Ústecka, tak politiky. Na jedné straně stojí ochrana životního prostředí i obydlí, na straně druhé pak snížení nezaměstnanosti a zájmy průmyslníků. Sám Mládek tvrdí, že by v případě razantnějšího prolomení měli mít hlavní slovo občané a rozhodnout v referendu. V tom se podle všeho shoduje i s hlavou státu.

Prezident Mládkovi mimo jiné znovu řekl, že hodlá jmenovat vládu do konce ledna. To následně potvrdil i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček: konkrétně na středu 29. ledna.

Zeman a Marcel Chládek (školství)

  • Prezident ho považuje za odborníka.
  • Uvítal zájem o regionální vzdělávání.
  • Jednalo se i o profesorech - jsou dvě varianty.

Od průmyslových problémů Zeman přesedlal plynule na školství. Kandidáta na vedení tohoto resortu Marcela Chládka (ČSSD) prý překvapily detailní znalosti prezidenta. Ten uvítal například Chládkovu snahu zaměřit se na rozvoj škol v regionu. Probírali i způsob, jakým budou v budoucnu jmenováni vysokoškolští profesoři - tuto možnost mají mít propříště buď předseda Senátu, nebo právě ministr. Chládek chce přitom k jednání o příslušném zákonu co nejrychleji přizvat i vysoké školy. Definitivně hodlá problém jmenování profesorů vyřešit do března, v případě komplikací nejpozději do května. 

„Pan prezident řekl, že mě nebude zkoušet a že mě považuje za odborníka. Mluvili jsme i o mistrovských zkouškách. Panu prezidentu se líbí návrh, kdy by se končilo na učňovských oborech ne maturitou, ale výučním listem,“ dodal Chládek. V jeho plánu by pak učeň mohl získat mistrovskou zkoušku. Ta by ho opravňovala ke vstupu na vysokou školu a studiu bakalářského programu v daném oboru. Chládek by také rád zeštíhlil práci úřadů kolem státních maturit. Je podle něj možné sloučit testování žáků 5. či 9. tříd (školní inspekce) spolu se státními maturitami (Cermat) pod jeden subjekt.

Zeman a Věra Jourová (místní rozvoj):

  • Probírali hlavně agendu evropských fondů.
  • Bilance ušlých peněz: zhruba 100 miliard.
  • Prostor pro snížení prý ještě je.

Další bezproblémovou schůzku hlásila po svém odchodu z hradních kanceláří budoucí šéfka ministerstva pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO). „Sám pan prezident říkal, že se mu nestává často, že je tam taková shoda,“ prohlásila s tím, že Zeman přivítal například nutnost posílit veřejné investice i infrastrukturu. 

Nyní k věci: Schůzka proběhla v příjemném duchu navzdory faktu, že Jourová převezme resort s velkým a těžkým soustem jménem evropské fondy. Prozatím podle ní Česko do roku 2015 nestihne z Bruselu vyčerpat zhruba 100 miliard korun. „To je podle mě maximální číslo. Budeme se s kolegy snažit, aby to bylo níž,“ dodala Jourová. Zároveň prý dala prezidentovi slib, že ke zmenšení děr v čerpání udělá účetně i technicky, „co bude moci“. „Nejde samozřejmě jenom o nedočerpání, ale i o možné sankce, nebo krácení peněz. Je to černý scénář, který zatím držím, ale dá se tam ještě udělat hodně, aby to bylo nižší číslo.“

Zeman a Helena Válková (spravedlnost):

  • V milostech si prý obě strany porozumí.
  • Ministryně chce vrátit důvěru v justici.
  • Zaměří se i na občanský zákoník a trestní řád.

Mátový čaj, espresso a debata nad občanským soudním řádem, trestním řádem nebo občanským zákoníkem – tak ve zkratce vypadala velká část schůzky prezidenta s kandidátkou na vedení justice Helenou Válkovou (ANO). Právě trojici zmíněných zákonů považuje respektovaná právnička za nejdůležitější ve své misi na ministerstvu. S prezidentem také řešili, jak zlepšit práci soudů a ulevit jim o nadbytečné práce. Prezidentovi prý řekla, že chce také vylepšit všeobecnou pověst justice ve společnosti.

Důležitým tématem byly také milosti. Jejich posuzování se totiž Zeman vzdal a přesunul je právě na ministerstvo spravedlnosti s tím, že návrhy bude pouze schvalovat. „Já jsem chtěla znát jeho autentický názor na to, jaké případy by mu měly být předkládány. Myslím, že je mi i tato oblast teď jasnější a nemyslím si, že by docházelo k nedorozumění. Alespoň v to doufám,“ zmínila Válková s odkazem na první zamítnutý případ, který Zemanovi navrhlo ještě nynější vedení ministerstva. Prezident to vysvětloval tím, že daný člověk není nevyléčitelně nemocný (základní Zemanova podmínka) a má na krku řadu exekucí. Podrobněji v článku zde.

Zeman a Richard Brabec (životní prostředí):

  • Resort bere v současnosti jako krizový.
  • Chce akutně řešit příslušný operační program.
  • Chystá audit smluvních vztahů.

Na kandidáta pro vedení resortu životního prostředí se v minulosti snesla kritika z několika stran kvůli možnému střetu zájmu. Richard Brabec (ANO) je totiž šéfem dozorčí rady chemičky Lovochemie - přesto i on zřejmě se Zemanem našel společnou řeč. „Oslovoval mě 'pane budoucí ministře,' takže jsem neměl pocit, že by mne na ministra nechtěl,“ řekl Brabec.

Chce se zaměřit hlavně na lepší čerpání fondů v Operačním programu Životní prostředí. To má u Evropské unie prioritu například v podobě protipovodňových opatření nebo ekologických zdrojů energie - zároveň je z hlediska čerpání jedním z nejproblémovějších. „Já ten resort nyní beru z hlediska managementu jako krizový, protože hlavně v otázce operačního programu to skutečně bude o krizovém řízení,“ dodal Brabec. Po svém nástupu plánuje také udělat audit smluvních vztahů úřadu.

Zeman a Daniel Herman (kultura):

  • Shoda hlavně na ochraně památek
  • Další témata spíše rámcově
  • Herman pracuje na týmu spolupracovníků

Přátelsky až neformálně se dnes podle slov Daniela Hermana (KDU-ČSL) mluvilo o kultuře. Prezident se zajímal hlavně o ochranu kulturních památek a kladl Hermanovi na srdce, aby se svým týmem nenechával vzácné stavby chátrat. „Týkalo se to hodně kulturního dědictví a vůbec krásy krajiny, jejíž součástí jsou i drobné památky, které tu krajinu vytvářejí,“ řekl Herman. V současnosti se zabývá hlavně tvořením budoucích spolupracovníků. Kandidáti na náměstky, které navrhují koaliční partneři, se mu prý zamlouvají - jména ale neprozradil. 

Zemanovi při společném setkání předal knížky a pohovořil o svých zájmech z minulosti. „Dovolil jsem si pana prezidenta seznámit se svou soukromou aktivitou, kdy jsem před třiceti lety opravoval na Šumavě jednu kapličku, což pana prezidenta velmi zaujalo,“ dodal s úsměvem. I on je přesvědčen, že ho Zeman příští týden jmenuje.

Zeman a Michaela Marksová-Tominová (práce a soc. věci):

  • Řada témat, shoda prý prakticky na všem
  • Příjemná hodinka, tvrdí kandidátka

Dnešní sérii setkání na Hradě uzavřela kandidátka na ministryni práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová. I ona se prý s prezidentem shodla prakticky ve všech tématech. Řešily se výplaty sociálních dávek, informační systémy nebo problematika seniorů i rodin s dětmi. „I pan prezident mi v některých věcech sdělil svou představu, ale nijak se to nelišilo od toho, co já se domnívám, že je potřeba udělat,“ prohlásila. Právě Marksová-Tominová před lety kritizovala Zemana jako někdejšího premiéra za to, že tehdy neměl ve svém kabinetu žádnou ženu. V dnešním rozhovoru ale na tuto epizodu prý řeč nepřišla. „Byla to moc příjemná hodinka,“ dodala Marksová-Tominová.

Prezident Miloš Zeman na tiskové konferenci k vývoji o vyjednávání vlády
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Zeman ve středu jednal například s kandidátem na ministra obrany Martinem Stropnickým (ANO). Přes výhrady, které k němu měl, prý řekl, že ho do vlády jmenuje. Podobně se vyjádřil v případě uchazeče o místo ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL). O něm sice dříve prohlásil, že je popleta, ale ministrem ho prý jmenuje

Už včera dorazili na Hrad i někteří kandidáti, ke kterým měl v minulosti Zeman také výhrady. Nikdo z nich si ale nemyslí, že by ho prezident na konci ledna ministrem nejmenoval. Během hodinových rozhovorů si hlava státu chtěla hlavně ujasnit priority jednotlivých kandidátů v jejich resortech. Podle komentátora Petra Fischera je ale série prezidentských schůzek navzdory „neškodnosti“ nebývalou raritou.

Petr Fischer, komentátor HN: „To, co sledujeme, myslím, vejde do dějin české politiky. Šňůra ministerských kandidátů, kteří se chodí zpovídat prezidentovi, nosí dárky, jsou zkoušeni z počtu tanků… Nevím, jestli to je pro českou demokracii důstojné“.

Posledními dvěma politiky nové vlády, s nimiž se Zeman sejde, budou na začátku příštího týdne Jiří Dienstbier a Lubomír Zaorálek (oba ČSSD). Ani k jednomu prezidenta nepoutají vřelé vztahy. Dienstbier by se měl stát ministrem pro lidská práva, Zaorálek by měl usednout v Černínském paláci, odkud se řídí česká diplomacie. A právě s možným ministrem zahraničí povede Zeman prý nejvážnější hovor.

„Všechno se to stáčí k postavě Lubomíra Zaorálka. U něj to bude komplikované především proto, že prezident má v tomto resortu jako hlava státu své jasné zájmy. Bude velmi záležet na tom, jak se se Zaorálkem dohodnou na spolupráci,“ komentoval ve studiu Fischer. Půjde podle něj hlavně o to vyjasnit si, kam až může každá ze stran zajít. „To je asi nejdůležitější otázka. U těch ostatních ministerstev, kromě obrany, tam prezident nemá téměř žádné pravomoci k zasahování do agendy,“ dodal.