Praha - Předsedou Strany zelených (SZ) zůstává dál Ondřej Liška. Po svém znovuzvolení se teď chce soustředit především na to, aby strana uspěla ve volbách do Evropského parlamentu. Na sjezdu zelených dnes Lišku jako lídra strany potvrdilo 125 ze 198 delegátů. Porazil tak svého vyzyvatele, předsedu pražské organizace Petra Štěpánka.
Liška dál povede zelené - do evropských i komunálních voleb
Liška před sjezdem avizoval, že vzhledem k neúspěchu zelených v posledních volbách dá na nejbližším stranickém sjezdu k dispozici svou předsednickou funkci. „Sám jsem to navrhl, protože chci, aby strana dala hlasováním jasně najevo, jestli ji vedu správným směrem,“ řekl Liška pro server Česká pozice. Spolustraníci mu ale na sjezdu dali jasně najevo, že za ním nadále stojí.
Liška se teď chce soustředit na to, aby jeho strana zazářila nejen v jarních evropských volbách, ale také v podzimních komunálních volbách. Zároveň plánuje sestavit tým stínových ministrů. A jako již tradičně bude pro zelené ožehavou otázkou i ochrana životního prostředí. Liška proto varoval před snahou o prolomení těžebních limitů nebo před plány dostavět jadernou elektrárnu Temelín.
Proti Liškovi kandidoval přírodovědec Petr Štěpánek, někdejší místopředseda SZ, který v současnosti vede metropolitní organizaci zelených. První místopředsedkyní SZ se dnes na sjezdu stala starostka Nového Lískovce Jana Drápalová. Strana si ještě dnes v noci vybere i zbytek předsednictva, výsledky hlasování ale budou známy až v neděli.
Staronový předseda
Sedmatřicetiletý politolog Ondřej Liška řídí zelené od roku 2009, členem strany je dvanáct let. Pracoval pro nadaci Forum 2000, od roku 2004 působil jako poradce pro regionální rozvoj a evropské strukturální fondy skupiny Zelených v Evropském parlamentu. V letech 2006 až 2010 byl poslancem Parlamentu ČR, od prosince 2007 do května 2009 zastával funkci ministra školství.
Liška je staronovým předsedou zelených (zdroj: ČT24)
Zelení v podzimních volbách už podruhé za sebou nedokázali překročit pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. Dělila je od ní necelá dvě procenta hlasů. Straně se ani po dvou volebních obdobích mimo dolní komoru nepodařilo do poslaneckých křesel vrátit (na rozdíl od lidovců, kteří ve svém comebacku uspěli); poprvé a dosud naposled zelené do sněmovny dovedl v roce 2006 Martin Bursík.
Zelení se přitom nyní nenacházejí ve vyloženě nekomfortní pozici; přestože se Liškovi nepodařilo dostat stranu do sněmovny, jako jediná z neparlamentních uskupení dokázala překonat tříprocentní hranici – v říjnových předčasných volbách získala 3,14 % hlasů. Vedle jednorázového státního příspěvku za obdržené hlasy tak má nárok i na pravidelný příspěvek na svou činnost ve výši šesti milionů ročně.
Vedení, které vzešlo z dnešních voleb, bude mít díky posledním volbám lepší finanční základnu pro nadcházející rok, ve kterém Česko čekají hned troje volby – v květnu se bude rozhodovat o složení Evropského parlamentu, na podzim se volí do Senátu a obecních zastupitelstev.
Je Bursík hrozbou?
Jisté ohrožení ovšem může pro potenciální volební úspěch zelených představovat aktivita jejich někdejšího předsedy Martina Bursíka. Ten řady strany opustil loni na konci srpna, svůj odchod zdůvodnil tím, že se strana posunula příliš doleva. Záhy založil Liberálně ekologickou stranu (LES) a získal pro ni podporu takových osobností, jako je Matěj Hollan nebo Michal Horáček. Do předčasných sněmovních voleb sice LES nakonec nenastoupil, avizoval ale zájem zúčastnit se letošního supervolebního roku.
Podle Liškova dřívějšího vyjádření však nehrozí, že by měl Bursíkův LES obrat zelené o hlasy voličů – stranu někdejšího předsedy totiž považuje za monotematickou a příliš soustředěnou na ekologickou problematiku, zatímco zelení usilují o širší rozkročení. „Úzké vnímání zelené politiky jako politiky ochrany životního prostředí je podle nás dávno překonané,“ prohlásil loni v srpnu Liška. „My vidíme věci komplexně.“