Praha – Jmenováním vlády Bohuslava Sobotky se podle komentářů vrací Česko do normálu - bude mít kabinet vzniklý z voleb, který se bude opírat o většinu ve sněmovně. Rusnokova vláda byla podle hostů ve vysílání ČT24 v tomto ohledu významným varováním. Ve vládě zasedne jako vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš – první ministr, který se nemůže prokázat negativním lustračním osvědčením. V tomto případě prý prezident udělal konstruktivní ústupek, naopak si ale neodpustil políček, když ve svém projevu vytýkal Sobotkovi chyby v dopise se seznamem jmen ministrů, což prý bylo při oficiálním vystoupení trochu nedůstojné.
Komentáře: Jmenováním Babiše se mění polistopadová historie
Podle právníka Jana Wintra z právnické fakulty UK je jmenování vlády důležitý symbolický akt, kdy se kolektivního řízení výkonné moci ujímá nový kabinet. „Mohlo to být o něco dříve, nakonec ale ve výsledku došlo k naplnění litery ústavy.“ Prezident dříve avizoval, že nemusí jmenovat všechny kandidáty navržené Sobotkou. Pak se strhla přestřelka mezi ústavními právníky, zda má prezient právo navržené jméno odmítnout. Na to ale nakonec nedošlo a Zeman jmenoval všechny navržené ministry.
Šídlo: Při jmenování Babiše Zeman ustoupil
Komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo upozorňoval, že Zeman při jmenování Sobotkovy vlády v jedné věci ustoupil a jde prý o jeden ze symbolických momentů českých polistopadových dějin: „Dnes byl poprvé jmenován ministrem člověk, který se nemůže prokázat kladným lustračním osvědčením. Od roku 1992 každý ministr kladným lustračním osvědčením disponoval, Andrej Babiš je první a tady Miloš Zeman udělal úkrok, protože po volbách říkal, že bude po ministrech vyžadovat lustrační osvědčení,“ upozorňuje Šídlo.
Podle Jana Wintra šlo ale ze strany prezidenta o konstruktivní krok – zákon totiž lze vykládat dvěma způsoby a ani právníci se neshodují, zda se na ministra vztahuje zákonná povinnost prokázat se negativním lustračním osvědčením. „Konečným soudcem v této věci je prezident republiky. Protože v momentě, kdy prezident Andreje Babiše jmenoval místopředsedou vlády, tak není žádný soudní postup, jak tento krok zvrátit,“ vysvětloval ve vysílání ČT24 Wintr. Stejně tak by se prý jen velmi těžko hledala soudní cesta, jak si jmenování vynutit, pokud by prezident Babiše odmítal.
Jmenování Andreje Babiše ministrem financí
Podle profesorky politologie Vladimíry Dvořákové už ale 25 let po sametové revoluci nemá lustrační zákon příliš velký smysl. Koncem 90. let totiž vznikl Národní bezpečností úřad a byl přijat zákon o bezpečnostních prověrkách, kde se zjišťuje i to, kdo byl spolupracovníkem StB. Bezpečnostní prověrky se sice nevztahují na ministry, na další vysoké úředníky však ano.
Babiš bude pro Kalouska neminutelný terč
V souvislosti s Andrejem Babišem upozorňoval Jindřich Šídlo i na pochybnosti o možném střetu zájmů, které zůstávají jak u Babiše, tak i u jiných ministrů za ANO. „Andrej Babiš se sice vzdal všech funkcí ve vedení Agrofertu, ale zůstává stále jeho 100% majitelem.“ Podle Šídla tak kvůli tomu bude Babiš např. pro bývalého ministra financí Miroslava Kalouska neminutelným cílem.
Ekonomická politika: Nezvyšovat dluh a investovat
Vláda ČSSD, ANO a lidovců v koaliční smlouvě zatím nepočítá se zvyšováním daní, i když definitivní shoda ještě není. Podle ekonoma Lukáše Kovandy z VŠE teď bude dobrá vládní politika spočívat v tom nenavyšovat státní dluh a přitom umným způsobem přesunout výdaje tak, aby spíše pokrývaly investice. „Protože to je oblast, kde strádáme nejvíc a kde by aktivita státu mohla být mnohem citelnější.“
Vládě navíc bude nahrávat globální ekonomická situace, protože podmínky v Evropě i ve světě se zdají být lepší než v uplynulých letech. „Určitě se to bude marketingově prodávat tak, že je to její zásluha, i když na to nemá sebemenší vliv,“ konstatuje Kovanda. Ve druhém pololetí letošního roku už by prý mohlo docházet ke snižování nezaměstnanosti.
Prezident jmenoval novou vládu
Při ceremoniálu si prý Zeman Sobotku podal
Miloš Zeman si ve svém oficiálním projevu při jmenování vlády neodpustil šťouchanec směrem k Bohuslavu Sobotkovi, když mu vytýkal chyby v seznamu budoucích ministrů. Podle Jindřicha Šídla to mohl prezident přejít, ale zjevně si nenechal ujít příležitost. „Prezident si premiéra hned napoprvé podal, byť ten dopis zjevně nepsal Bohuslav Sobotka, ale někdo z jeho aparátu.“
Podle Vladimíry Dvořákové bylo od prezidenta trochu nedůstojné, když vytýkal chyby v dopise při slavnostním ceremoniálu. Tak, jak prý známe prezidenta, si to ale sotva mohl odpustit. „Chyba však byla jednoznačně na straně premiéra, jsou dokumenty, které se čtou pečlivě. Nešlo totiž o nějaký rychle psaný dokument, ale o návrh na jmenování vlády,“ upozornila Dvořáková.
Jmenování vlády (29. 1. 2014) (zdroj: ČT24)
Místo Brabence jsem jmenoval Brabce
„Odmítl jsem jmenovat ministrem životního prostředí pana Brabence, místo toho jsem jmenoval pana Brabce. Odmítl jsem jmenovat pana Martina Jurečku ministrem, místo toho jsem jmenoval ministrem pana Mariana Jurečku. Za třetí, odmítl jsem jmenovat pana Jurečku ministrem zdravotnictví, místo toho jsem ho jmenoval ministrem zemědělství,“ poznamenal Zeman s tím, že v dopise našel ještě další tři chyby, které by vedly k tomu, že by nebyl jmenován ani ministr školství a ministryně práce a sociálních věcí. „Milý pane premiére, šest chyb v jedenapůlstránkovém dokumentu je poměrně dost, a ne zcela svědčí o profesionalitě, kterou bychom si všichni od této vlády přáli,“ řekl prezident na Sobotkovu adresu při ceremoniálu na Hradě.