Praha – Vláda nebude plošně zvyšovat daně, uvedl v Interview Daniely Drtinové předseda kabinetu Bohuslav Sobotka (ČSSD). Jednat se podle něj může o zvýšení firemních daní nebo zavedení daně sektorové. Sobotka dále komentoval jednání s církvemi kvůli možnému snížení finančních náhrad.
Sobotka: Odmítám mluvit o plošném zvýšení daní
Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Sobotka v Interview odmítl plošné zvýšení daní. „Naprostá většina občanů se žádného zvýšení daní po celé čtyři roky obávat nemusí. Nebudeme zvyšovat DPH, naopak ji chceme u celé řady položek snížit. Nebudeme zvyšovat daně středním vrstvám ani nízkopříjmovým skupinám. To jsou zásady, na kterých jsme se shodli,“ tvrdí premiér.
Zvýšení firemních daní
Připouští však zvýšení odvodů pro firmy: „To, co je ve hře, je možné zvýšení firemních daní nebo zavedení vyšších daní jenom pro určitou skupinu velkých firem, takzvaná sektorová daň. To jsou opatření, ke kterým sáhly i země v našem okolí,“ uvedl Sobotka.
Prioritou vlády je spíše zlepšit stávající systém výběru daní. „Jsme noví, takže bychom měli nejdřív ukázat, kde budeme šetřit. Musíme udělat inventuru, kde má český stát peníze a majetky. Samozřejmě musíme začít dělat opatření, aby daně šly do toho rozpočtu,“ uvažuje ministr financí Andrej Babiš (ANO).
- Prezident Miloš Zeman prohlásil, že ohledně rozpočtu očekává spory. „Jsem velký zastánce zvyšování podílu investic ve výdajích státního rozpočtu. Tomu budou patrně oponovat všichni ministři, protože investice nemají volební právo a oni chtějí být znovu zvoleni i v dalším funkčním období,“ uvedl v rozhovoru pro ČT (více čtěte zde).
„Církve by se mohly vzdát inflační doložky“
Premiér Sobotka dále v Interview Daniely Drtinové naznačil možné způsoby, jak by bylo možné snížit finanční náhrady v rámci církevních restitucí a zmenšit tak jejich dopad na státní rozpočet: „Jedna cesta může vést tím, že se ty náhrady zredukují, druhá cesta může vést tím, že se církve vzdají inflační doložky, což by fakticky snížilo rozpočtové dopady toho narovnání s církvemi tak, jak bylo schváleno minulým parlamentem.“
„Nepochybně bude rozdílný dopad té redukce finančních náhrad a bude rozdílný dopad toho, pokud by se církve vzdaly inflační doložky,“ dodal předseda vlády (více čtěte zde). Podle současné dohody má stát církvím během třiceti let jako náhradu za nevydaný majetek vyplatit 59 miliard korun navýšených o inflaci.