Praha - Tým českých vědců pod vedením profesora Petra Widimského publikoval výsledky ojedinělého výzkumu, který může významně pomoct při léčbě lidí s akutním infarktem. Dnes zůstává pacientům po lékařském zákroku v těle kousek kovu - který může způsobovat trombózy i mnoho let od operace. V budoucnu by kovovou cévní výztuhu mohla nahradit rozpustná, která se časem sama vstřebá. Vědci došli k závěru, že jde o bezpečný zákrok, jehož úspěšnost překročila 90 procent.
Unikátní český výzkum má pomoci pacientům s infarktem
O výzkumu informoval Českou televizi Viktor Kočka, jeden z členů týmu a zároveň vedoucí lékař oddělení invazivní kardiologie Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Lékaři implantovali desítkám pacientů rozpustné cévní výztuhy. Na testu je unikátní právě to, že jde o osoby, které už infarkt myokardu prodělaly. Jinak se tyto výztuhy dávají lidem, kterým kvůli zúžení srdeční tepny infarkt teprve hrozí.
Výztuhy jsou většinou vyrobené z kovu. Jejich nevýhodou je to, že v těle zůstanou a buď komplikují případné použití by-passu, nebo mohou způsobovat trombózy i po mnoha letech od operace. Taková rizika u rozpustných stentů, které jsou vyrobeny z polymeru, odpadají. Po dvou až třech letech se přirozeně vstřebávají.
Cévní výztuha neboli stent je síťka ve tvaru trubičky, která se vsune do zúžené cévy, kde se pod tlakem roztáhne a podepře ji, takže krev může zase protékat normálně. „Příroda nevytvořila cévy z kovu, ztrácejí tím pružnost. Roztahují se a stahují podle toho, jestli je teplo nebo zima. Mně se na tom rozpustném stentu líbí, že se céva časem zase vrátí do původní podoby,“ uvedl doktor Kočka.
Úspěšnost zákroků při výzkumu byla srovnatelná s kovovými výztuhami – překročila 90 procent. Podle závěrů vědeckého týmu je implantace stentů lidem s akutním infarktem bezpečná. Pacienty ale budou sledovat ještě několik let.
V českých nemocnicích se provede asi 20 tisíc operací, při kterých je do pacientova těla vpraven stent. Rozpustné výztuhy jsou zatím v menšině, ale v následujících deseti letech by mohly ty kovové vytlačit. „Ale to ukáže až čas. Jsou také rozpustné kovové stenty ze slitiny hořčíku, ale ty ještě nejsou schválené k použití v Evropské unii,“ dodal Kočka.
Do výzkumu se zapojilo jednačtyřicet pacientů od prosince 2012 do srpna 2013. Výsledky zveřejnili experti až nyní, kompletně pak vyjdou v příštím čísle prestižního časopisu European Heart Journal.
První operaci rozpustného stentu v Česku provedli v listopadu 2012 v Nemocnici Podlesí v Třinci, kde je jedno z největších tuzemských kardiocenter. Úplně první operaci na světě pak provedli v roce 2006 na Novém Zélandu.