Praha – Čtyři hejtmani ČSSD, kteří jsou zároveň poslanci, zřejmě budou chtít ve funkcích zůstat i po uplynutí šestiměsíční lhůty, kterou jim dalo předsednictvo strany, myslí si ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). „Z jednání pana Haška i dalších je velmi silně cítit, že by si velice rádi podrželi obě funkce. V době, kdy se pan Hašek viděl na premiérské židli, vykřikoval, že není možné sedět na dvou židlích. Situace se vyvinula jinak a na dvou židlích by sedět chtěl,“ řekl Dienstbier v Interview Daniely Drtinové.
Dienstbier: Hašek chce sedět na dvou židlích
Čtyři hejtmani se už čtyři měsíce rozmýšlejí, které křeslo je lepší: krajské, sněmovní, nebo obě zároveň? Jasněji bude na jaře. Lhůta končí až 26. dubna. „Problém je, že do cesty kladou stále další podmínky a překážky. Z jednání pana Haška i dalších je velmi silně cítit, že by si velmi rádi podrželi obě funkce i po těch šesti měsících. Na dnešní tiskovce navrhovali klouzavé mandáty a úpravu souběhů funkce včetně řešení platu. Myslím, že až těch 6 měsíců uplyne, navrhnou jiné řešení,“ upozornil Dienstbier. „Očekával bych, že po naprosté ztrátě důvěry, kdy se ve vašem Interview pan Hašek sám usvědčil ze lži, složí všechny politické funkce,“ řekl Dienstbier.
Čím více funkcí, tím více platů. Hejtman bere měsíčně přes 80 tisíc, poslanec téměř 56 tisíc a náhrady, které mohou přesahovat i 20 tisíc. Další příplatky jsou například za vedení výboru. Místopředsedy dvou z nich jsou i Michal Hašek a Jiří Zimola. To znamená deset tisíc navrch.
Podle Dienstbiera to byl právě Michal Hašek, kdo nejvíce bojoval za to, aby se usnesení ohledně neslučitelnosti funkcí přijalo. „Chápu, že se tehdy viděl v premiérské židli. To nevyšlo, ale myslím, že by kvůli tomu neměl měnit pohled na věc,“ upozornil Dienstbier. „Vykřikoval, že není možné sedět na dvou židlích, a najednou se situace vyvinula jinak, než si myslel, a na dvou židlích by sedět chtěl.“
Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Dienstbier uvedl, že měl Michal Hašek v určité době pouze sedmiprocentní účast na jednání a hlasování ve sněmovně. „Výbor vyjmenoval určité funkce, kde souběh funkcí není zvladatelný. Hejtman je práce na plný úvazek, stejně jako poslanec,“ upozornil Dienstbier.
Dienstbier: Lustrační zákon je protiústavní a v rozporu s ochranou lidských práv
Poslanci v podvečer zamítli návrh KSČM na zrušení lustračních zákonů. Je tak zažehnána první koaliční krize, kterou iniciovala KDU-ČSL tím, že řekla, že projde-li návrh na zrušení lustračních zákonů prvním čtením s podporou vládní koalice, opustí kabinet.
Podle Dienstbiera lidovci situaci zbytečně vyhrotili. „Je téměř vyloučeno, aby dnešní hlasování dopadlo jinak,“ dodal, ačkoliv se netají tím, že by lustrace rád zrušil jako překonané. Lustrační zákon považuje Dienstbier od začátku za protiústavní. Jako ministr pro lidská práva proto zváží, jestli nepodá k Ústavnímu soudu podnět k jeho posouzení.
Jiří Dienstbier
„Podstatou lustračního zákona je ochrana bezpečnosti republiky a je otázkou, jestli zákon tento účel ještě plní. Dnes se někteří oháněli jménem Václava Havla, tak bych rád připomněl, že Václav Havel odmítl jako prezident podepsat prodloužení účinnosti lustračního zákona jak v roce 1995, tak i v roce 2000, právě proto, že tu neviděl prvek ochrany bezpečnosti státu,“ uvedl Dienstbier.
Dienstbier k lustracím:
„Zákon potlačuje práva určité skupiny osob. Nikdy nebyly zkoumány morální kvality těchto lidí, jen to, zda byli vedeni v nějakých seznamech. Takový paušalizovaný přístup je v rozporu s ochranou lidských práv. Dnes již nehrozí návrat před listopad 89. Jsou tu docela jiné hrozby pro naši demokracii, například vyvolávání nenávisti, rasismus…“
Lidé, kteří někomu opravdu ublížili, by podle Dienstbiera ve vládě být neměli. Je to však potřeba posoudit individuálně. „Lidi by měli ve volbách posoudit, jestli někoho takového chtějí do veřejné funkce vyslat,“ uzavřel Dienstbier.