Praha – V Poslanecké sněmovně sílí zájem omezit protikorupční zákon o registru smluv. Informují o tom Hospodářské noviny. Podle záměru vládních i opozičních stran by z připravované normy mělo zmizet ustanovení, podle něhož je smlouva uzavřená státem neplatná, pokud se nezveřejní na internetu. K přijetí zákona, který měl hospodaření státu a jeho institucí zprůhlednit, se přitom před předčasnými volbami zavázaly více než tři čtvrtiny zákonodárců.
Před volbami žádali poslanci průhledné smlouvy. Dnes kličkují
Zákon o registru smluv inspirovaný obdobnou slovenskou normou předložil do Poslanecké sněmovny reprezentant TOP 09 Jan Farský už v loňském roce. Norma však padla pod stůl s letním rozpuštěním dolní komory. Šance na její přijetí se potom zvýšila na podzim; registr smluv zařadila totiž mezi své priority vlivná iniciativa Rekonstrukce státu, jejíž snahu před volbami podpořilo 155 současných poslanců.
Představitel iniciativy Pavel Franc se proto po volbách nechal slyšet, že očekává přijetí zákona o internetovém registru smluv do konce května. „Během půl roku by měl být realisticky odhlasován,“ prohlásil s tím, že naopak zbytečné vyžadování dalších a dalších expertiz bude od poslanců vnímat jako blokaci (čtěte víc). Vyžadovaný květnový termín je ale nyní ohrožen, neboť poslanci se k příslušné normě dostanou nejdříve na konci března – a navíc ji chtějí přepsat.
Sobotka: Zneplatnění smluv odložme
Zákon nyní počítá s tím, že by smlouvy, které uzavřou například obce nebo kraje, měly platit jen tehdy, pokud se zveřejní na internetu. Podle záměru řady opozičních a koaličních poslanců by ale nově měla být trestem jen pokuta a nezveřejněný kontrakt by platil dál.
„Zneplatnění smlouvy je zbytečná a navíc riziková sankce. Pokuta stačí,“ uvedl pro Hospodářské noviny sociálnědemokratický poslanec Jan Chvojka. Argumentuje mj. tím, že veřejně dostupné smlouvy firem, ve kterých mají radnice vlastnický podíl, by tyto podniky znevýhodnily ve vztahu ke konkurenci.
Podle předsedy vlády Bohuslava Sobotky navíc povinnost zveřejňovat všechny smlouvy obce zahltí a vyvolá chaos; premiér proto navrhuje odklad: „Podmínka neplatnosti by při nezveřejnění měla být uplatněna postupně. Například po třech letech fungování, až si na nový systém všichni zvyknou.“ Sobotkově záměru se nebrání ani hnutí ANO. „Kdyby se ukázalo, že to obcím působí problémy, lze se bavit o přechodném období,“ citují HN místopředsedu Babišových poslanců Radka Vondráčka.
Toho se ale zdráhá předkladatel zákona a semilský starosta Farský (TOP 09), podle něhož v tomto případě hrozí, že internetový registr smluv dopadne stejně jako zákon o úřednících: „Ten jsme přijali v roce 2002, pak se odložila účinnost. Je rok 2014 a pořád neplatí.“
GALERIE
Jana Černochová zdroj: ČT24
Černochová: Má snad smlouvy po večerech zveřejňovat starosta?
Tímto ale výhrady poslanců ke smlouvám na internetu nekončí. Do zákona navrhují doplnit také finanční limit, protože současné znění vyžaduje, aby se zveřejnily všechny kontrakty, tedy i za několik set korun. „Nyní je to koncipováno tak, že by se musela zveřejnit i objednávka na propisky či pastelky. To je nesmyslné,“ zdůrazňuje Chvojka.
I opoziční zákonodárci přitom v této souvislosti drží argumentaci premiéra Sobotky – zveřejňování všech smluv podle nich představuje administrativní zátěž, která radnice zahltí. „Jsou i samosprávy, které nemají uvolněného zastupitele. To to pak bude dělat po večerech starosta?“ prohlásila občanská demokratka a starostka Prahy 2 Jana Černochová.
Jejich postoji nahrává skutečnost, že i na Slovensku musel zákon po stížnostech malých obcí projít novelizací, která limity stanovila. Jak ale připomíná někdejší slovenská premiérka Iveta Radičová, i tak „po prvním roce fungování úspora ve veřejných financích dosáhla v průměru třiceti procent“.
Rekonstrukce státu: „Není žádný důvod, aby všechny smlouvy státu a veřejných institucí nebyly jednoduše dostupné všem – je to nejlepší obrana proti předraženým zakázkám, zbytečným nákupům nebo nevýhodným prodejům majetku“ (více zde).