Praha – Osobní věci, které policie zabavila Petrovi Kottovi a Kateřině Pancové, oba obžalovaní v případu exhejtmana Davida Ratha jen tak nedostanou. Rozhodl tak Vrchní soud v Praze. Na ten se oba partneři obrátili, protože středočeský krajský soud jim z veškerého zabaveného majetku vydal jen dva koně – péče o ně prý byla pro stát nákladná. Po propuštění z vazby přitom chtěli zpátky třeba televizi, jedno ze zabavených aut, hodinky nebo některé obrazy.
Nevrátili nám ani vrtačku, stěžují si Kott a Pancová
Existenci oběma obžalovaným znesnadňuje především absence automobilu, které musí mít stále půjčené. Komplikovaný život ale podle obou soudů jako důvod k uvolnění zabaveného majetku nestačí.
Věci si obžalovaní mohli pořídit z nezákonně získaných peněz
I když jsou totiž Petr Kott a Kateřina Pancová už několik měsíců na svobodě, pořád zůstávají na lavici obžalovaných. „To, že byla propuštěna z vazby, zas na samotné věci tolik nemění, aby muselo být zrušeno zajištění majetku,“ konstatoval mluvčí Vrchního soudu v Praze Jan Fořt.
Policie zabavila většinu věcí s tím, že si je Kott a Pancová mohli pořídit z nezákonně získaných peněz. Podle Petra Kotta to ale strážci zákona přehnali. „Pokud vám zabaví to, co vám zabaví, a k tomu vám zabaví i aku vrtačku, tak to už je skutečně na pováženou,“ míní Kott. Proti čerstvému usnesení Vrchního soudu v Praze už žádná řádná obrana není.
Petr Kott a Kateřina Pancová ale můžou s odstupem času podat žádost novou. Oba soud propustil z vazby, kde pobyli 18 měsíců, na podzim loňského roku. Nyní pracují v nemocnici. Po propuštění museli oba odevzdat cestovní doklady a dvakrát týdně se hlásí probačnímu úředníkovi.
Žalobce v kauze viní celkem 11 lidí z ovlivňování veřejných zakázek ve Středočeském kraji, na které přispívala Evropská unie. Týkaly se modernizací nemocnic, oprav zámku Buštěhrad nebo gymnázia v Hostivicích. Žaloba tvrdí, že se předem domlouvaly vítězné firmy v tendrech, což provázela korupce. Vše údajně organizovali Pancová a Kott. Rath podle žalobce o manipulacích věděl coby hejtman kraje a dělil se s dvojicí lékařů o úplatky. Hrozí mu proto nejvyšší trest - 12 let.
Trojice lékařů ale svou vinu odmítá. Rath opakovaně poukazuje na to, že podle něj není odposlechům rozumět a jejich písemné přepisy, které vyhotovila policie, neodpovídají nahrávkám. Obžaloba odposlechy považuje za hlavní důkaz v kauze, podle obhájců obžalovaných jsou ale zmanipulované a účelově sestříhané.