Praha – Vláda Bohuslava Sobotky schválila večer na mimořádném zasedání programové prohlášení. Ještě předtím se sešly špičky koaličních stran, aby jednaly o připomínkách ze strany odborů a zaměstnavatelů. Do programového prohlášení tak na poslední chvíli přibyla otázka podpory exportu nebo energetická či surovinová politika. Programové prohlášení teď spolu s programovou částí koaliční smlouvy dostanou poslanci. O důvěru vládě se bude ve sněmovně hlasovat 18. února.
Vláda schválila programové prohlášení, Zeman ho dostane až po jazykové korektuře
GALERIE
videogallery_418100
„Chtěl bych říct, že jsme se v programovém prohlášení přihlásili k politice hospodářského růstu, k ekonomickému programu, který bude založen na podpoře podnikání, na podpoře fungující státní správy, na efektivním trhu práce, dlouhodobě udržitelném penzijním systému, sociálním smíru ve společnosti a investicím do vzdělání, vědy a výzkumu,“ uvedl na brífinku po jednání vlády premiér Sobotka.
Vláda se také zavázala, že bude pracovat na vytváření podmínek pro budoucí přijetí eura. Ministr financí Andrej Babiš k tomu dodal, že je to dlouhá cesta a určitě není reálné, že by vstup Česka do eurozóny realizoval už tento kabinet.
Petr Kamberský, komentátor Lidových novin:
„Který politik by se nepřihlásil k hospodářskému růstu, sociálnímu smíru, udržitelnému důchodovému systému? Říkají krásné, ale naprosto nekonkrétní věci. Je to vláda údržbářů a opravářů. Označit vládu za reformní, když ruší cizí reformy, bych se neodvážil.“
Z úterního jednání tripartity pak vzešel požadavek, aby byla v programovém prohlášení výslovně zmíněna otázka vedení aktivního dialogu se sociálními partnery. „Zpřesnili jsme také otázku podpory exportu tak, aby zacílení nebylo pouze na země EU nebo BRICS. Výslovně jsme také zmínili práci na energetické koncepci a surovinové politice státu,“ dodal Sobotka.
Text programového prohlášení dostane také prezident Miloš Zeman, ovšem až po jazykové korektuře, jak s úsměvem zdůraznil Sobotka. Narážel tak na chyby v dopise, který odešel na Hrad v souvislosti se jmenováním vlády.
Vláda počítá se zdaněním hazardu i s prokazováním původu majetku
Text připravený skupinou odborníků se týká klíčových priorit v rámci jednotlivých ministerstev. Příprava rozpočtu na příští rok se prý ponese v duchu hledání úspor v provozních nákladech. Vláda omezí především outsourcing právních služeb, marketingu či poradenství. Prověřovat se také mají mandatorní výdaje.
Kabinet má také v úmyslu zvýšit daně hazardu a chce se zaměřit na prokazování původu nabytého majetku. Změnit by se měly i daňové předpisy - „cílem je snížit náklady poctivých daňových poplatníků na správu daní“.
Andrej Babiš, Bohuslav Sobotka a Pavel Bělobrádek při podpisu koaliční smlouvy
Některé z dalších priorit v kostce:
- V oblasti lidských práv chce vláda víc pravomocí pro ombudsmana, bojovat proti anticiganismu, dostat víc žen do vedení či řešit sociální bydlení.
- Kabinet počítá s návratem k vyšší valorizaci penzí od ledna či pravidelným růstem minimální mzdy.
- Vláda si dává také za úkol stabilitu a transparentnost zdravotnictví, rušení většiny poplatků.
- V dopravě chce vláda transformovat Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a usnadnit přípravu dopravních staveb.
Pravicová opozice ve sněmovně však programové prohlášení kritizuje. Občanští demokraté ho označili za slepenec populárních opatření, která nemůžou dohromady fungovat. Podle předsedy ODS Petra Fialy připomíná situaci, kdy chce řidič auta najednou jet vpřed, zařadit zpátečku a ještě šlapat na brzdu, ale stále se diví, že se vůz nerozjel. Namísto nesourodých
plánů by se podle hlavy občanských demokratů měla vláda zaměřit na jednoznačné řešení, třeba vzrůstající nezaměstnanost. Zvýšením dávek, minimální mzdy nebo zavedením registračních pokladen prý zaměstnavatelům nabírání nových pracovníků neusnadní.
TOP 09 zopakovala, že vláda nemůže šetřit a zároveň zvyšovat výdaje, aby plnila své priority v sociální oblasti. „Hlavní výhrada je, že tam je obrovský rozpor mezi výdajovými ambicemi a rozpočtovými možnostmi. Vláda může splnit své programové prohlášení, vláda se může chovat rozpočtově odpovědně. Ale není možné obojí současně,“ uvedl exministr financí
Miroslav Kalousek.