Praha - V registrech kostní dřeně chybí zástupci menšin. Pro nemocné leukémií, kteří jsou původem jiné národnosti, proto lékaři hledají často dárce obtížně, nebo ho dokonce nenajdou vůbec. Genetická příbuznost totiž u transplantace krvetvorných buněk určuje míru shody příjemce a dárce.
Registry kostní dřeně postrádají dárce z menšin
Většina dárců v registrech patří do takzvané kavkazké populace. „Pro pacienty, kteří původem nejsou z této evropské populace, je nalezení dárce mnohem komplikovanější a častěji musíme využívat dárce, kteří jsou méně shodní,“ potvrdil vedoucí lékař transplantační jednotky kostní dřeně fakultní nemocnice v Motole Petr Sedláček.
Podle lékařů by proto bylo dobré, kdyby do registrů přibyli noví dárci z vietnamské, ukrajinské i romské menšiny.
Pro co nejlepší přijetí kostní dřeně je důležitá shoda v deseti transplantačních znacích. Pokud je shoda menší, pro pacienta to znamená pomalejší hojení. „Je tam vyšší riziko infekcí a dalších různých komplikací,“ dodal Sedláček. Důležitý je i dobrý zdravotní stav a věk dárce. Tomu musí být mezi 18 a 35 lety a musí souhlasit s tím, že je ochoten darovat dřeň pacientovi z jakékoli země na světě.
V registrech kostní dřeně chybí zástupci menšin (zdroj: ČT24)
Transplantace kostní dřeně je už běžná metoda, která dává šanci na uzdravení při léčbě hematologických onemocnění. K těm patří těžké typy leukemie, lymfomy, některé druhy anémií a také imunitní a metabolické poruchy. V Česku, kde takto ročně onemocní stovky lidí, byla tato operace u dospělého provedena poprvé v roce 1986. Dne 28. listopadu 1989 pak lékaři poprvé transplantovali kostní dřeň dítěti. U zrodu transplantačního programu stál profesor Jan Starý.