Praha - Česko požádá o zrušení české výjimky z Listiny základních práv EU v Lisabonské smlouvě, kterou prosadil exprezident Klaus kvůli strachu z prolomení Benešových dekretů. Oznámil to premiér Bohuslav Sobotka. „Není žádný praktický důvod pro to, aby se Česká republika pokoušela nadále sjednávat tuto výjimku,“ konstatoval. Vláda dnes také zahájila diskusi o přistoupení Česka k fiskálnímu paktu EU. Rozhodnutí by mělo padnout do léta. Koaliční strany nicméně tento krok podporují a podobně se již dříve vyjádřil také prezident Miloš Zeman.
Vláda točí kormidlem, chce zrušit českou výjimku v Lisabonské smlouvě
Sobotka zdůraznil, že další uplatňování výjimky nemá odůvodnění. „Vláda je přesvědčena, že listina by měla být plně uplatňována vůči občanům České republiky,“ uvedl Sobotka. Podle premiéra se tím mění vztah Česka k dohodám, které na úrovni EU vznikají. Dodal, že nyní jsou neopodstatněné některé důvody, které byly při zavedení výjimky uplatňovány a které se týkají například majetkových nároků pro období před vstupem ČR do EU.
Výjimku má ČR od roku 2009. „Poté, kdy Poslanecká sněmovna a Senát ratifikovaly přistoupení České republiky k Lisabonské smlouvě, na základě iniciativy tehdejšího prezidenta Vácalva Klause česká vláda souhlasila s tím, že se připojíme k tzv. Britsko-polskému protokolu, na jehož základě by měla Česká repulika výjimku s uplatňováním některých práv v rámci Listiny základních práv Evropské unie,“ připomněl Sobotka.
Brífink po jednání vlády (zdroj: ČT24)
O fiskálním paktu vláda rozhodne do léta
Fiskální pakt zase zavazuje země EU k tomu, aby do národní legislativy zavedly pravidla hlídající rozpočtovou kázeň. Česko by se opatřeními v paktu řídilo až po přijetí eura, uvedl Sobotka. „Dnes vláda ještě definitivní rozhodnutí neučinila. Požádali jsme předsedu Legislativní rady vlády k vyjádření, jak by měla být smlouva v souladu s ústavou schválena,“ uvedl premiér.
Rozpor je totiž v tom, zda má být smlouva přijata prostou většinou, nebo ústavní většinou. „Zhruba za měsíc to stanovisko dostaneme. Předpokládám, že ještě na začátku léta by mohla vláda rozhodnutí definitivně přijmout,“ dodal Sobotka. O návrhu vlády by mezitím měly jednat parlamentní výbory nebo i tripartita.
Fiskální pakt je dohoda, která vznikla na půdě EU na začátku roku 2012 v reakci na dluhovou krizi v eurozóně. Členským státům ukládá povinnost zabudovat do svého právního řádu pravidla odpovědného hospodaření (například rozpočtový deficit by neměl přesáhnout 0,5 procenta HDP). Dohoda je závazná pro členy eurozóny. Ostatní země se mohou přidat také, ale pakt se pro ně stane závazným až v okamžiku přijetí eura. Loni v březnu, kdy se dokument podepisoval, zůstaly stranou jen ČR a Velká Británie.
Cílem vlády je připojit se ke smlouvě tak, aby rozpočtová omezení byla účinná pro ČR, až přijme euro. „Nebude to tedy mít v nejbližší době žádné hospodářské dopady. Vnímám to jako výraz změny evropského kurzu a snahy účastnit se všech diskusí o podobě evropské integrace,“ uvedl Sobotka.
- Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek: „Přistoupení Česka k fiskálnímu paktu bych uvítal. Bude do budoucna pojistkou proti rozpočtově nezodpovědným vládám, které by chtěly nadměrně zadlužovat zemi.“
Fiskální pakt v minulých letech vyvolával na české politické scéně spory. ODS požadovala, aby případnému přijetí paktu předcházelo prosazení finanční ústavy proti zadlužování veřejných financí a také ústavního zákona o referendu o přijetí eura.