Praha - Je české zdravotnictví jen černou dírou na peníze? Podle zprávy Evropské komise o korupci ve zdravotnictví se zdá, že ano. Některé nemocnice totiž v minulosti nakupovaly zdravotní techniku mnohem dráž, než musely. Nikomu to ale zřejmě nevadilo. Reportérky Aneta Snopová a Markéta Dobiášová z Reportérů ČT pátraly po tom, jak systém fungoval. Získaly výpovědi lidí z byznysu i odborníků.
Zdravotnictví po česku: Stamiliony pro prostředníky
Ze zprávy Evropské komise vyznívá Česko jako země, kde je korupce v zadávání veřejných zakázek hluboce zakořeněna v politickém fungování státu. Od roku 2006 přišly do Česka v rámci evropských fondů v tzv. Integrovaném operačním programu dvě miliardy korun na nákup zdravotnické techniky v nemocnicích. Peníze rozdělovalo ministerstvo zdravotnictví. A komise upozorňuje, že se při čerpání dotace ztratily stovky milionů korun.
Jak systém fungoval? Zdravotnické přístroje nakoupili od výrobců tzv. kompletátoři, kteří techniku pak přeprodali do nemocnic. Miliardový byznys ovládlo zhruba pět firem - mezi nimi například B-Braun, Hospimed či Puroklima. Bývalý prodejce Hospimedu Reportérům potvrdil, že si kompletátoři účtovali i více než 30procentní provizi. „Nakupování přes kompletátorské firmy, tak jak se to dělo v rámci integračních operačních programů v předchozích letech, nebylo tak výhodné… bylo umožněno dávat vyšší ceny… Otázka je, jestli to někomu vadilo,“ uvedl bývalý manažer Hospimedu Marek Torkoniak.
- Torkoniak: „Managementy nemocnic byly spokojeny, že mají jednoho partnera - kompletátora, který se postará, když budou nějaké problémy.“
- Redaktorka: „Ale zakázky přes kompletátora byly tak o třicet procent dražší.“
- Torkoniak: „To je otázka, jestli to někomu vadí, v tom systému… Vypadalo to, že všichni byli spokojeni.“
Jeden příklad za všechny: před pěti lety se ostravská fakultní nemocnice rozhodla pořídit si z evropských peněz nové CT. Získala ho přes kompletátora – za skoro 30 milionů korun. Ve stejné době si nové CT pořídila i nemocnice v Klatovech. Ta si ale nákup organizovala sama. A cena? 12,5 milionu korun.
Reportérům se také podařilo sehnat zástupce firmy, která zdravotnickou techniku přímo vyrábí. Potvrzuje, že přímo do nemocnic dodávat nemohli. „Většina zakázek byla vypisována na velké firmy se stamilionovými či miliardovými obraty a malé či střední firmy nemohly splnit požadavky na ně kladené v otázkách obratů,“ vysvětluje Petr Kožner, který zastupuje výrobce endoskopických přístrojů. Kdyby nemocnice nakoupila přímo od výrobce, získala by nižší cenu. „Dostávali jsme informaci, že to není rozhodnutí nemocnice, že to je příkaz z ministerstva,“ tvrdí dále Kožner.
Šedá eminence Marek Šnajdr
V době, kdy ministerstvo zdravotnictví čerpalo z evropských fondů miliardovou dotaci, se v čele úřadu vystřídali hned tři ministři. Tomáš Julínek, Daniela Filipiová, Dana Jurásková, všichni z tehdejší vládní ODS. Všem třem ministrům byl pravou rukou jejich první náměstek Marek Šnajdr – na ministerstvu působil v letech 2006–2009. Z ministerstva odešel s nástupem Leoše Hegera (TOP 09).
Černá díra zdravotnictví (zdroj: ČT24)
A právě Šnajdra zpráva Evropské komise jmenovitě zmiňuje – jako šedou eminenci či Richelieua českého zdravotnictví a zákulisního hybatele. Reportéři ČT se snažili Šnajdra kontaktovat, ale marně. Telefon nezvedal a v místě svého trvalého bydliště v Mělníku se nezdržuje. Místní navíc tvrdí, že ho tam nikdy neviděli.
Audit nehospodárnost nepotvrdil. Experti ale předražení zjistili
Jednání nemocnice tehdy za ministerstvo zdravotnictví kontroloval Zdeněk Kabátek, dnešní ředitel VZP. „Podmínky byly nastavovány v souladu se zákonem a nemyslím si, že by někdo vylučoval přímé výrobce,“ tvrdí Kabátek.
Také Evropská komise chtěla vědět, zda její dvě miliardy byly utraceny správně, a tak další ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) objednal audit u firmy KPMG. Z auditu vyplývá, že nemocnice nakupovaly přístroje od kompletátorů za přiměřenou cenu. „Předraženost jednoznačně prokázána nebyla, alespoň ne plošně,“ konstatuje Heger.
Věc má ale háček. Ceny přístrojů totiž posuzoval expertní tým z fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT. Jak ale Reportéři zjistili, výsledky jejich šetření jsou jiné než závěry KPMG pro ministerstvo. Odborníci zkoumali celkem tři sta přístrojů nakoupených v rámci Integrovaného operačního programu. „U třetiny jsme zkonstatovali, že cena je vyšší, než je v místě a čase obvyklé,“ uvedl vedoucí katedry Peter Kneppo. Šlo třeba o rentgeny. Závěrečnou zprávu experti neviděli.
Přestože KMPG vědělo, které nemocnice nakoupily za přemrštěné ceny, do svého závěru napsalo: k žádnému předražení nedošlo a ministerstvo zdravotnictví při čerpání dotace nepochybilo.
- Jozef Rosina, děkan Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT: „Všechny indicie napovídají tomu, že ministerstvo zdravotnictví a firma KPMG se obávaly, aby tato kauza neprorostla mezi celou republiku. (…) Můj skromný odhad je, že se mohlo ztratit více než dvě stě milionů korun.“
Reportéři ČT kontaktovali bývalého ředitele KMPG Zeno Veselíka. „To je tak stará a složitá věc… Je to tvrzení proti tvrzení a není to téma, které by se mělo probírat přes média… Pokud chce pan profesor někoho obviňovat, tak má možnost jít třeba k soudu a já jsem si jist, že tam bude mít důkazní nouzi,“ řekl ke kauze Veselík.
- Už včera jsme informovali o jiném případu v českém zdravotnictví, kdy existuje podezření z předraženého nákupu zdravotnického přístroje. O mnohamilionové provizi při nákupu ozařovacího přístroje CyberKnife pro Fakultní nemocnici v Ostravě čtěte zde.