Biskup Paďour rezignoval

České Budějovice - Biskup Jiří Paďour odchází ze zdravotních důvodů z čela českobudějovické diecéze. Sedmdesátiletý biskup nabídl svou rezignaci papeži Františkovi v říjnu loňského roku. Tiskové středisko Vatikánu dnes informovalo, že papež rezignaci přijal. Diecézi po odchodu Paďoura povede jako administrátor dosavadní generální vikář Adolf Pintíř.

Budějovický pomocný biskup Pavel Posád nadále zůstává ve funkci. Ten také podle církevního práva bez průtahů svolal sbor poradců pro volbu administrátora diecéze. Poradci zvolili Pintíře, který bezprostředně po volbě složil slavnostní přísahu v biskupské kapli.

Pintíř bude diecézi spravovat až do převzetí úřadu novým biskupem. Toho jmenuje Vatikán, přičemž výběr může trvat několik měsíců. Podle pravidel místní biskupové a poradci navrhnou nunciovi (vatikánskému diplomatovi) seznam tří vhodných jmen. Návrhy jsou potom podány papeži, který se rozhodne, koho jmenuje. Nemusí se přitom držet navrženého pořadí.

Mechanik, herec, bohoslovec, metař

Paďourova cesta k církvi nebyla přímočará a jednoduchá. Narodil se v dubnu 1943 ve východočeské Vraclavi na Ústeckoorlicku a původně se vyučil mechanikem počítacích strojů. V 60. letech studoval herectví na Divadelní akademii múzických umění, kde se setkal s Václavem Havlem. Po studiích působil v letech 1963 až 1967 v Divadle Na zábradlí. Poprvé začal uvažovat o životě zasvěceném Bohu na studijní stáži na mezinárodním Institutu divadelní formy a výzkumu ve Francii. Po návratu do Prahy v červnu 1968 pracoval jako závozník, později v letech 1969 až 1970 jako asistent v Divadle za branou.

Biskup Jiří Paďour na archivním snímku z roku 2008
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Světský život se rozhodl opustit v roce 1970 a začal studovat na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. Po vysvěcení v roce 1975 byl dva roky kaplanem v Mariánských Lázních a okolí. Poté, co při kázání polemizoval s režimním časopisem Tvorba, ztratil v červenci 1977 státní souhlas. O rok později tajně vstoupil do kapucínského řádu. Na konci sedmdesátých let pracoval jako neoficiální sekretář kardinála Františka Tomáška. Po odmítnutí spolupráce se Státní bezpečností byl ze sekretariátu v roce 1979 propuštěn.

V osmdesátých letech vedl typický život disidenta, pracoval jako metař a uklízeč. Sloužil také jako kněz v podzemí. Státní souhlas mu minulý režim vrátil v roce 1986. Vedení českobudějovické diecéze se ujal v září 2002, ale již od února 2001 byl biskupem koadjutorem k Antonínu Liškovi.

Českobudějovická diecéze byla založena roku 1785 a je jednou z osmi v České republice. Podle výsledků posledního sčítání lidu se v této diecézi hlásí ke katolické víře zhruba 237 tisíc ze 743 tisíc obyvatel (stránky diecéze zde).