Praha – „Evropa investuje peníze jinam než do své bezpečnosti a teď zjišťuje, že to může mít fatální následky. Není schopná vytvořit takové množství sil, které by bylo schopné například bránit Ukrajinu,“ komentoval generál Jiří Šedivý ku příležitosti výročí 15 let vstupu Česka do NATO. Podle jeho názoru by se Severoatlantická aliance již neměla dál rozšiřovat. Měla by spíše vyrovnat poměr sil USA a Evropských spojenců.
Generál Šedivý: Evropa potřebuje k obraně Ameriku, což je chyba
NATO vzniklo v roce 1949, aby po druhé světové válce udrželo Ameriku v Evropě, Rusko mimo západní Evropu a Německo při zemi. „Dodnes se snažíme Američany všemi silami přesvědčit, aby v Evropě zůstali, protože tu mají své místo. Rusko musíme pořád držet v odstupu a zabránit mu v rozšiřování zpět na západ,“ popsal současnou situaci bývalý náčelník generálního štábu Šedivý.
Česká republika vstoupila do Aliance s Maďarskem a Polskem v roce 1999. Vstupovala tam z obavy před Ruskem, které dál považovalo někdejší satelity za svou sféru vlivu, zároveň to byl akt návratu na Západ. „Po rozpadu Varšavské smlouvy jsme hledali zakotvení, abychom se opět nestali obětí mocenských záměrů. Tehdy se debatovalo, zda se NATO rozpustí stejně jako Varšavská smlouva, Rusko ale tehdy bylo v krizi, takže nemělo dostatečnou sílu, aby vytvořilo tlak proti našemu přijetí do aliance,“ popsal Šedivý.
- Vojenský historik Eduard Stehlík: „Počátkem 90. let bylo velkou otázkou, jestli NATO vůbec přežije konec studené války. Sám Václav Havel si představoval: 'Skončila studená válka - rozpusťme Varšavskou smlouvu, rozpusťme NATO, teď budeme žít v míru.' Ale velice rychle si uvědomil, že NATO je nezastupitelné.“
GALERIE
Členské státy NATO zdroj: ČT24
George Robertson, bývalý generální tajemník NATO:
„Nutnost Severoatlantické aliance nikdy nezmizela. Máme hrozby, které jsou jiné, než kterým jsme museli čelit v minulosti. Žijeme v křehkém nestabilním světě, jsou zde teroristé, kyberútoky, organizovaný zločin na poli průmyslu, zbraně hromadného ničení…“
Jan Křeček, katedra mediálních studií, UK:
„NATO považuji za garanta našeho nebezpečí. Vstup do Aliance byla zásadní chyba a ukázalo se, že nejde o obranný pakt na ochranu členů. Stala se z toho útočná aliance, která přepadá suverénní státy na základě pochybných záminek.“
Šedivý: Česko je v Alianci černým pasažérem
Podle Šedivého teď ovšem hraje Česko v NATO roli černého pasažéra. „Zavázali jsme se, že budeme platit 2 procenta HDP, což by zabezpečovalo profesionalizaci a další rozvoj armády. Ale ustupujeme a dnes jsme na hodnotě 1,08 procent HDP. Bude-li to následovat i nadále, armáda se vyčerpá. Na politické úrovni jsme dobrým partnerem. Byli jsme dlouho v Iráku, Afghánistánu, generujeme kvalitní kontingenty do zahraničí. Ale máme vnitřní deficit armády. Vždyť nemáme ani na uniformy pro vojáky,“ popsal Šedivý.
Problém podfinancování armády řeší však celá Evropy. „Evropa investuje peníze jinam než do své bezpečnosti a teď zjišťuje, že to může mít fatální následky. Příkladem bylo bombardování v Libyi, kdy Evropané po 14 dnech zjistili, že jim došla munice. Je evidentní, že Evropa v tomto smyslu zaostává. Bude muset v budoucnosti své výdaje zvýšit, protože Amerika nás nebude chtít nadále dotovat,“ upozornil Šedivý.
- Karel Kovanda, bývalý velvyslanec ČR při NATO: „Eurounijní obrana je hudbou budoucnosti.“
- Petr Pavel, náčelník Generálního štábu AČR: „Vůle investovat do vlastní obrany je přímo úměrná pocitu ohrožení.“
GALERIE
videogallery_426609
Šedivý: NATO by se dál rozšiřovat nemělo
Hospodářské noviny citovaly slova elitního komentátora New York Times Thomase Friedmana, že „rozšíření NATO zůstává nejhloupější věcí, kterou jsme kdy udělali, a samozřejmě to položilo základ Putinova vzestupu“. „Myslím, že se kritika týká další vlny rozšiřování o pobaltské státy, případně snah přijmout Gruzii, Ukrajinu,“ oponoval Šedivý. Obavy komentátorů z dalšího rozšiřování plynou podle Šedivého i z toho, že bezpečnost v NATO je nedělitelná. Pokud by Ukrajina byla členem NATO, pakt by musel zasáhnout na Krymu, protože podle článku pět je ozbrojený útok na jednoho nebo více signatářů považován za útok proti všem.
Jiří Šedivý, bývalý náčelník generálního štábu:
„Kdyby byly členy Aliance státy, které mají vnitřní spory nebo spory se svými sousedy, staly by se ohniskem problémů.“
Podle Šedivého je v současnosti problém s Krymem vyřešen. „Rusové dělají všechna opatření pro připojení Krymu k Rusku. Jen čekají na nedělní referendum. Pokud to obyvatelé schválí, tak už těm takzvaným domobrancům nic nebrání v tom, aby si připnuli na uniformy označení ruských sil. Kdyby ale Rusové dále pokračovali ve svých expanzivních představách, je to nebezpečné. Už jen proto, že východní Ukrajina není izolována jako Krym. Tam by to mohlo vyústit ve studenou válku,“ varoval Šedivý.
GALERIE
Ruská propaganda před referendem na Krymu
Od roku 1999, kdy Česko vstoupilo do Severoatlantické aliance, se armáda výrazně proměnila:
Krátce po našem vstupu řešilo NATO otázku leteckých úderů proti režimu Slobodana Miloševiče útočícího na Kosovo a masakrujícího tamní obyvatelstvo. Česko se na intervenci nepodílelo, zapojilo se až do mírové mise KFOR. „Dlouho jsme váhali. Bylo to vnímáno shovívavě, protože jsme obecně známí tím, že máme blízko k balkánským státům, zejména Srbsku. Nebyli jsme kritizováni, jen bylo konstatováno, že jsme mohli být rychlejší,“ popsal generál Šedivý.
Vojáci začali měnit československé kulomety vzor 59 za moderní, belgické zbraně Minimi, které využívají armády zemí NATO. Hlavní část dodávky by měla, podle armády, dorazit v nejbližších měsících. „Za zastaralou techniku se nás nikdo nesnažil osočovat. Byli jsme podporováni, Američané, Němci i Britové byli velmi vstřícní. Byl to oboustranný proces obohacování,“ řekl Šedivý.
Zásadní byly i změny v letectvu. Z dob komunismu zdědilo desítky sovětských Migů nebo Antonovů. Členství v NATO přineslo pilotům možnost přesednout sice do menšího počtu, zato výrazně modernějších – Gripenů a Cas. Podobně zřetelný technický pokrok se dotkl i vojenských vozidel. Jeden příklad za všechny: starý obrněný transportér OT 64 vystřídal o několik generací mladší a operativnější Pandur.
Armáda ale za posledních 15 let taky výrazně zeštíhlila. V době vstupu do NATO měla 56 tisíc vojáků. Razantní změna přišla v roce 2005, kdy se plně profesionalizovala. Dnes v armádě pracuje 21 tisíc vojáků.
Cesta ČR do Severoatlantické aliance