Praha – Poslanci dnes dali v prvním čtení zelenou vzniku takzvaných dětských skupin. Ty by měly podle vlády pomoci řešit problém s nedostatkem mateřských škol, ve kterých chybí místa pro téměř 60 tisíc dětí. Zřizování dětských skupin by totiž mělo být podle návrhu výrazně jednodušší – na rozdíl od školek nebudou muset splnit tak přísné hygienické předpisy a nižší by měly být také požadavky na kvalifikaci personálu.
Na nedostatek školek odpověděli poslanci dětskými skupinami
Návrh zákona, který do sněmovny poslala ještě bývalá úřednická vláda, nyní míří k posouzení sociálnímu a školnímu výboru. Pokud ho schválí poslanci i senátoři a podepíše prezident, mohly by první dětské skupiny začít přijímat děti už od září.
„Děti tím, že budou chodit do tohoto zařízení, budou mít mnohem větší šance úspěšně nastoupit a dokončit školní docházku než děti, které do takového zařízení nechodí,“ hájí dětské skupiny ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová (ČSSD). Tato forma hlídání dětí podle ní pomůže překlenout období nedostatku míst ve školkách. Konkurencí klasickému předškolnímu vzdělávání by však být neměly – fungovat totiž budou na nekomerčním základě. Rodiče by za službu platili jen částku odpovídající nákladům na provoz.
Kromě šance pro děti, které se nedostanou do klasické školky, by dětské skupiny přinesly do systému péče o malé děti flexibilitu. „Dětská skupina je flexibilní pro ty rodiče, kteří nechtějí každý den posílat dítě do školky, mají volnou pracovní dobu nebo částečný úvazek,“ upozornila poslankyně ODS Lenka Kohoutová. Návrh na zřízení dětských skupin ODS spolu s TOP 09 prosazovala už za Nečasovy vlády, avšak sněmovna nestihla zákon projednat, a tak po jejím rozpuštění spadl pod stůl.
O dětské skupiny je zájem také mezi firmami. Podle průzkumu společnosti Deloitte, provedeného na vzorku 55 společností působících v Česku, by 71 procent firem podporovalo péči o děti svých zaměstnanců v dětských skupinách. „Umožní udržení kontaktu maminek s pracovním prostředím a navíc firmě se podaří zapojovat osvědčené a zkušené zaměstnankyně do pracovního procesu,“ připomněla po středečním jednání sněmovny poslankyně TOP 09 Věra Kovářová.
Komunisté: Neopomíjejme vzdělávání
Naopak kritikou na adresu dětských skupin dlouhodobě nešetří poslankyně Marta Semelová (KSČM). Přijetím návrhu se podle ní vrátí opatrovny z 19. století. „Co bychom při diskusi měli mít na zřeteli, jsou zájem a práva dítěte. Právo na zdravý vývoj, na stejnou startovací čáru v rámci celoživotní dráhy vzdělávání, na vyrovnání případných sociokulturních rozdílů. Klíčovou roli přitom hraje mateřská škola, která nejen že plní funkci výchovnou a sociální, ale především poskytuje předškolní vzdělávání v době, kdy se formují základy osobnosti dítěte a předpoklady pro jeho další vzdělávací dráhu,“ zdůraznila poslankyně.
Právě to, že dětské skupiny mají být jen „hlídárnami“ bez vzdělávací funkce, komunistům vadí nejvíce. Strana proto volá po tom, aby vláda našla způsob, jak místo dětských skupin podpořit rozvoj jeslí a školek. KSČM nicméně neprosadila vrácení předlohy kabinetu k dopracování, což je prakticky měkčí forma zamítnutí. Přímo zamítnutí navrhl Jiří Zlatuška (ANO), nezískal ale podporu ani u svých spolustraníků.
GALERIE
videogallery_430324
Dětská skupina v praxi
V dětské skupině by mohlo být podle normy nejvýš 24 dětí, tedy stejně jako v jedné třídě mateřské školy. Provozovatel skupiny by s rodiči uzavíral smlouvu. Musel by mít plán výchovy a péče. Zajistit by musel vhodné prostory a personál. Požadavky ale mají být mírnější než u školek. Náklady na zřízení skupiny odhaduje ministerstvo zhruba na půl milionu korun, podobnou částku by stál roční provoz.
Zřizovatelům, mezi kterými by mohly být firmy, úřady, radnice, vysoké školy či neziskové organizace, by byly daňově uznány náklady spojené s provozem dětské skupiny. Na slevu na dani by měli nárok i rodiče.
Podle propočtů ministerstva by v roce 2015 mohlo v Česku fungovat přes 1 100 dětských skupin. Zaměstnání několika desítek tisíc rodičů by pro státní rozpočet mohlo znamenat přínos 382 až 573 milionů korun.
I když ještě zákon nezačal platit, tak už v Česku několik dětských skupin funguje. Jedna z nich např. v rámci ZŠ Havlíčkovo náměstí na pražském Žižkově – většinou pro děti ze sociálně slabších rodin. Škola přípravný ročník před nástupem na základní školu provozuje už několik let, nápad prý vzešel přímo od rodičů.