Praha - Zítra tomu bude rok, co nad prvním nádvořím Pražského hradu zavlála vlajka Evropské unie. Nechal ji tam vyvěsit prezident Miloš Zeman krátce po svém zvolení. Za jeho předchůdce Václava Klause nebylo něco takového možné. A nezůstalo jen u symbolu - Zeman je vůči Unii smířlivější a lepší vztahy s osmadvacítkou si pochvaluje i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). V těchto dnech také startuje kampaň před volbami do Evropského parlamentu. Letos však bude mnohem úspornější, než v případě loňských voleb do sněmovny.
Čeští politici by se rádi podívali do Bruselu. Zn. levně
„Vztah Česka k Evropské unii se dramaticky mění poté, co nastoupila nová vláda. Nechceme být někde na okraji, chceme se zúčastnit všech relevantních diskusí a chceme být vnímáni jako silný partner,“ podotkl dnes po zasedání kabinetu premiér. Česko má podle něj nyní v Unii lepší pozici, než mělo dříve. „Lepší pozice je klíčová pro prosazování našich národních zájmů - a to je možné jen tehdy, když budeme u toho stolu sedět,“ dodal.
Česko pochválil i při Sobotkově návštěvě v Bruselu předseda Evropské komise José Barroso: „Česká republika se vrací k roli aktivního a konstruktivního člena evropské rodiny,“ prohásil před měsícem Barroso (více zde). Proevropské zaměření české vlády ocenila třeba i německá kancléřka Angela Merkelová - hlavně rozhodnutí Česka připojit se k fiskálnímu paktu. Ten je dohodou většiny zemí EU o odpovědné rozpočtové politice. Má přispět k větší stabilitě eurozóny v případě dalších hospodářských krizí. Český podpis bude mít symbolický charakter, opatření paktu by se na Česko měla vztahovat až ve chvíli, kdy země zavede euro (více zde).
Do Bruselu by se přitom ráda dostala (téměř) každá česká strana. V kampani do Evropského parlamentu partaje kromě společných témat, jakými je omezení byrokracie nebo přijetí eura, přicházejí i s vlastními - některé míří na kvalitu potravin nebo na ochranu životního prostředí, jiné přicházejí s receptem, jak vyřešit situaci na trhu práce. Podle všech bude ale nejtěžší přimět voliče, aby k urnám vůbec dorazili.
Kampaně: Kontaktní i sociální sítě
Do evropských voleb investují politické strany většinou méně než do sněmovních voleb.
- ČSSD chce dát na kampaň maximálně 30 milionů korun, ANO 18 milionů, KSČM 13 milionů, ODS 15 milionů, TOP 09 10 milionů, lidovci a Úsvit shodně 5,5 milionu a zelení 7 milionů korun.
- ČSSD, KSČM a Úsvit staví kampaň hlavně na zaměstnanosti, TOP 09 chce lidi přesvědčit, že být v Evropě je důležité, ANO chce posílit vliv Česka v Unii, pro lidovce je stěžejní kvalita potravin a ODS je proti zavedení eura. Neparlamentní uskupení pak chtějí rovné šance pro všechny (zelení), lepší informovanost o evropské politice (Česká pirátská strana) a výjimku, aby Česko nemuselo přijmout euro (Svobodní).
Zeman změnil směr Klausova evropského kormidla
Česká republika vstoupila do Evropské unie v květnu 2004, od počátku však bylo zřejmé, že tehdy rok působící prezident Václav Klaus na Pražském hradě unijní vlajku nevyvěsí. „Pražský hrad byl vždy symbolem české státnosti, a já myslím, že evropská vlajka má být vyvěšována někde jinde než tady,“ uvedl Klaus v červenci 2004.
Na Hradě se pak neobjevila po celou dobu, kdy na něm Klaus úřadoval, její vyvěšení odmítl i v době, kdy Česká republika předsedala Evropské unii. „Samozřejmě nemám nic proti tomu, když si kdokoliv vyvěšuje vlajku, jak uzná za vhodné. Já rozvažuju, co mám vyvěsit já - a to je něco úplně jiného,“ řekl ještě před zahájením předsednictví.
Naopak Zeman se deklaroval jako stoupenec připojení Česka k takzvanému tvrdému jádru evropské integrace. V týž den, kdy byla vlajka s tuctem žlutých hvězd slavnostně vytažena na stožár (více zde), podepsal Zeman i dodatek Lisabonské smlouvy, který umožnil vznik záchranného fondu na pomoc ohroženým ekonomikám eurozóny. Česká republika dokončila ratifikaci tohoto dokumentu jako poslední země v Unii, neboť Klaus odmítal svůj podpis pod listinu připojit.
Ale ani Zeman se nestaví k Unii bez výhrad. V projevu na Humboldtově univerzitě v Berlíně loni v létě se označil za politika s evropský snem. „Musím ale varovat, můj sen může být pro Evropu a Evropskou unii nebezpečný,“ prohlásil. Při letošní návštěvě Evropského parlamentu pak svůj sen upřesnil: „Můj evropský sen nezahrnuje nesmyslnou směrnici, jako například směrnici o úsporných žárovkách. Jednu z nich mám na své chalupě a vypadá to tam jako na hřbitově nebo v márnici,“ řekl europoslancům Zeman (více zde).
Události: Evropské volby se blíží, ČR nabírá směr EU (zdroj: ČT24)
23. a 24. května proběhnou pro Čechy již třetí volby do Evropského parlamentu. Poprvé šli k urnám v roce 2004, naposledy v roce 2009. Kandidátky letos podalo 39 uskupení. Rozděluje se 751 křesel, pro Českou republiku jich je připraveno 21. Poslance čeká pětiletý mandát a základní hrubý plat kolem 200 tisíc korun.
Každý členský stát EU má svůj vlastní volební systém. V případě Česka pro tyto volby tvoří území celé republiky pouze jeden volební obvod a volí se na základě poměrného systému. Mandát získá to politické uskupení, které dostane alespoň pět procent hlasů. Tato hranice platí i pro koalice.
Překoná účast hranici 30 procent?
Tyto volby ale stojí většinou na chvostu zájmu voličů - podle nedávného průzkumu plánuje jít k urně zhruba třetina voličů. Podle sociologů mají lidé pocit, že to, co se schválí v Bruselu, se jich vlastně netýká. Nízká účast pak vzbuzuje otázky o legitimitě Evropského parlamentu - a právě prezident Zeman se v této souvislosti vyslovil pro myšlenku povinné volební účasti pod hrozbou finanční pokuty (více zde). Volební účast byla v roce 2004 28,32 procent, skoro stejného čísla dosáhla účast také o pět let později: 28,22 procent.