Hradec Králové – Olašští Romové mají nového krále – dvaapadesátiletého podnikatele Roberta Beneše z Brna. Zvolili ho zástupci romských rodin, kteří se do Hradce Králové sjeli z desítek měst. Beneš má v plánu například vytvořit novou romskou vládu a také se více zabývat rodinnými záležitostmi mezi Romy.
Olašští Romové mají nového krále, je jím podnikatel Beneš z Brna
Do Hradce Králové se sjeli zástupci romských rodin z desítek měst. O novém králi diskutovalo v romštině pouze několik nejstarších mužů, mladší Romové poslouchali u vedlejšího stolu. Po zvolení svého nového krále ho přítomní políbili, na stole se vzápětí objevily lahve luxusního koňaku.
„Každá rodina má svého vajdu a své problémy. Je potřeba se s tím obeznámit a snažit se, aby nastala změna k lepšímu,“ řekl Beneš, který se chce zabývat především rodinnými záležitostmi mezi Romy. „Já si k sobě ještě vezmu tři čtyři lidi, o kterých vím, že jsou schopní, aby mi vypomáhali a mohli vykonávat dobro mezi Romy,“ řekl Beneš.
Volba krále olašských Romů
Na volbu přijel například i pětaosmdesátiletý Josef Horvát z Kolína. „Král je zvolený, že když je potřeba něco vyřizovat, tak to vyřídí. Mezi Romy bývá takové zasedání jako soud a když se některý něčím proviní, tak se pokutuje. A král je samozřejmě u toho,“ řekl Horvát.
Beneš po svém zvolení řekl, že do Hradce Králové pozval i své protikandidáty na funkci krále olašských Romů, ti však nedorazili. „Moje chyba to není, zřejmě dostali strach a nepřijeli,“ řekl Beneš, který se označuje za krále všech olašských Romů.
Do Hradce Králové nedorazili například zástupci ostravských olašských Romů. Mezi ostravskými a olašskými Romy panovaly před lety vážné neshody. Po smrti romského krále Josefa Smolky v roce 1999 se králem olašských Romů stal v roce 2001 Jan Lipa. Celorepublikové shromáždění olašských Romů v Brně však označilo Lipovu volbu za neplatnou a králem zvolilo Jana Horvátka. Lipa zemřel v roce 2012, Horvátko o rok později. Olašských Romů je podle některých odhadů v České republice zhruba 25 tisíc.
Kdo jsou olašští Romové?
Největší část Romů v Česku, asi 80 procent, tvoří Rumungři, kteří ale na rozdíl od Olachů nemají vybudovánu organizační strukturu. Většina Rumungrů přišla do Čech a na Moravu až po druhé světové válce, komunistický režim je sem přestěhoval ze Slovenska. K Rumungrům se řadí i původní čeští a moravští Romové, z nich ale většina zahynula během války. Olaši, kteří hovoří poměrně odlišným dialektem, patří do skupiny původně kočovných Romů a pocházejí z Valachie ležící nyní na území Rumunska a Moldavska. Na území dnešní ČR začali přicházet ve druhé polovině 19. století a právě je výrazně postihl zákaz kočování, vydaný v Československu v roce 1959. Olaši se podle odborníků považují za romskou elitu, jsou schopnými obchodníky a právě z jejich řad pocházejí nejbohatší Romové. Kromě Rumungrů a Olachů žijí v ČR také menší skupiny původem maďarských Romů nebo německých Sintů.