„Já si nemyslím, že by NATO mělo vysílat své jednotky na Ukrajinu. NATO by mělo vojensky reagovat pouze v situaci, že by byl napaden některý ze členských států NATO, popřípadě na základě rozhodnutí bezpečnostní rady OSN,“ prohlásil Sobotka. Věří, že agrese na dalších územích Ukrajiny nebude pokračovat a že se tamní vládě podaří udržet územní celistvost země.Sobotka zopakoval, že Česká republika neuznává anexi Krymu ani výsledky tamního referenda, které připojení k Rusku potvrdilo. Vyjádřil také přesvědčení, že reakce Evropské unie není bez odezvy. „Sankce nepochybně hrají výraznou roli, pokud jde o úvahy Ruska o tom, zdali má pokračovat ve vojenském angažmá i v jiných částech Ukrajiny,“ poznamenal.
Šéf NATO vyzývá Rusko ke stažení vojsk
V Praze je dnes na návštěvě generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Sešel se s premiérem Sobotkou a odpoledne si promluví i s prezidentem Zemanem. Rasmussen vyzval Rusko, aby stáhlo vojska z hranic Ukrajiny a zahájilo s Kyjevem dialog. Podle něj řešení celé situace leží v diplomacii. „Varoval jsem Rusko před další vojenskou intervencí na Ukrajině… takový zásah by měl vážné následky a vedl by k mezinárodní izolaci Ruska,“ prohlásil Rasmussen na společném brífinku se Sobotkou.
Prezident Zeman hodlá Rasmussenovi sdělit svůj postoj k možnému využití vojáků NATO na Ukrajině. „Ano, samozřejmě, že ho zopakuji. Protože si myslím, že něco jiného je obsazení Krymu, který nikdy k Ukrajině nepatřil (…) a něco úplně jiného je vpád na území suverénního státu,“ řekl Zeman ve středu.
Zeman je zastáncem federalizace Ukrajiny po vzoru Německa nebo Švýcarska. Podle něj by mohla situaci v zemi zklidnit. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vidí ve vytvoření federace jedinou cestu, jak zaručit stabilitu a neutralitu Ukrajiny.
