Praha - Od vstupu České republiky do Evropské unie uplynulo deset let a průzkumy veřejného mínění ukazují, že důvěra v Unii neustále klesá. Pro vstup do EU před deseti lety hlasovalo přes 77 procent Čechů, nyní hodnotí členství v osmadvacítce pozitivně 37 procent obyvatel. Pro skoro polovinu Čechů představuje Unie svobodu cestování, studia a práce, zhruba třetina v ní ale vidí také plýtvání penězi a byrokracii. Právě byrokracii nejvíc kritizují i čeští politici.
Češi a Unie? Skeptičtější s méně skeptickým prezidentem
Prezident Miloš Zeman skepsi Čechů vůči Evropské unii chápe. „Skepse je zdravá a já ji podporuji, protože o všem je potřeba pochybovat,“ komentoval prezident postoj českých občanů k Unii. EU má podle něj demokratický deficit a euroskeptici právem kritizují například fungování Evropského parlamentu, který podle něj není plnohodnotným zákonodárným sborem, neboť nemá právo iniciovat zákony.
Zeman změnil Klausův euroskeptický směr
Česká republika vstoupila do Evropské unie v květnu 2004 a od počátku bylo zřejmé, že tehdy rok působící prezident Václav Klaus na Pražském hradě unijní vlajku nevyvěsí. Přitom právě on stál u klíčových momentů, které předcházely vstupu Česka do Unie. Jako předseda české vlády podal 17. ledna 1996 za ČR přihlášku ke členství a o sedm let později v roli prezidenta podepsal v Aténách smlouvu o přistoupení.
Klaus jako blanický rytíř
O půlnoci v den oficiálního přistoupení Česka k EU, tj. 1. května 2004, Klaus vystoupal na horu Blaník, spojenou s pověstí o blanických rytířích, kteří z ní vyjedou, až bude národu nejhůře. Veřejnosti tak vyslal signál, že vlasti je nejhůře a je potřeba nadpřirozené síly na její záchranu. Vstup do EU podle něj představoval „jedno z nejfatálnějších rozhodnutí našich dějin“.
Premiérem byl v době vstupu Česka do EU Vladimír Špidla, který se na rozdíl od Klause svým pozitivním vztahem k Unii nikdy netajil. I po deseti letech členství v Unii je expremiér přesvědčen, že Česká republika ze členství v Evropské unii jednoznačně profituje, přineslo jí ekonomický růst i větší váhu na mezinárodní scéně. „Po mém soudu je těch deset let z hlediska České republiky úspěch, protože v zásadě jste si ani nevšimli, že jsme se zintegrovali. Žádné technické nebo podobné problémy nevznikly,“ hodnotí uplynulou dekádu Špidla. Námitky nemá ani proti podle kritiků přebujelé unijní byrokracii. „Obvykle když začnete rozebírat ty údajně nesmyslné regulace, tak zjistíte, že mají smysl,“ myslí si Špidla.
Poté, co bylo o členství ČR v EU definitivně rozhodnuto, začal Klaus svá vyjádření na adresu Unie postupně přiostřovat. Vstup označil „za sňatek z rozumu, ne z lásky“. Krátce po vstupu a historicky největším rozšířením EU v její historii přidal také tvrzení, že rozšíření postkomunistickým zemím neprospělo.
VÁCLAV KLAUS O EU:
- „Nevidím žádný důvod, aby se Slovensko či Česko staly kostkou cukru v šálku evropské kávy,“ prohlásil Klaus v září 2001 při návštěvě Bratislavy ještě jako předseda Poslanecké sněmovny.
- „Nepodceňujme proto obavy občanů mnoha členských zemí, že se o jejich záležitostech opět rozhoduje jinde a bez nich a že je jejich možnost toto rozhodování ovlivnit jen velmi omezená,“ řekl Klaus v Evropském parlamentu.
Naopak Zeman se deklaroval jako stoupenec připojení Česka k takzvanému tvrdému jádru evropské integrace. V týž den, kdy byla vlajka s tuctem žlutých hvězd slavnostně vytažena na stožár (více zde), podepsal Zeman i dodatek Lisabonské smlouvy, který umožnil vznik záchranného fondu na pomoc ohroženým ekonomikám eurozóny. Česká republika dokončila ratifikaci tohoto dokumentu jako poslední země v Unii, neboť Klaus odmítal svůj podpis pod listinu připojit.
MILOŠ ZEMAN O EU:
- „Evropská unie je dnes ekonomický obr, ale politický trpaslík,“ zdůvodnil Zeman v roce 2002 nutnost společného postupu EU v některých oblastech.
- „Direktivy EU se někdy soustředí na to, jak pojmenovat nějaký sýr. Prosím, nedovolme společný evropský sýr. A pokud si budete přát společné evropské pivo, doporučuji vám plzeňské,“ prohlásil Zeman na Humboldtově univerzitě v Berlíně.
Ale ani Zeman se nestaví k Unii nekriticky, označil se sice za politika s evropský snem, ale ne bez výhrad. „Můj evropský sen nezahrnuje nesmyslnou směrnici, jako například směrnici o úsporných žárovkách. Jednu z nich mám na své chalupě a vypadá to tam jako na hřbitově nebo v márnici,“ řekl europoslancům Zeman (více zde).
Prezidentovo proevropské smýšlení chválí Sobotka i Merkelová
Zemanův smířlivější přístup k osmadvacítce si pochvaluje i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který se rovněž svým kladným vztahem k osmadvacítce netají. „Vztah Česka k Evropské unii se dramaticky mění poté, co nastoupila nová vláda. Nechceme být někde na okraji, chceme se zúčastnit všech relevantních diskusí a chceme být vnímáni jako silný partner,“ řekl Sobotka (více zde).
Bohuslav Sobotka po jednání mimořádného summitu EU
Přístup současných českých politiků k Unii pochválil i předseda Evropské komise José Barroso, proevropské zaměření české vlády ocenila i německá kancléřka Angela Merkelová - hlavně rozhodnutí Česka připojit se k fiskálnímu paktu. Ten je dohodou většiny zemí EU o odpovědné rozpočtové politice. Má přispět k větší stabilitě eurozóny v případě dalších hospodářských krizí. Český podpis bude mít symbolický charakter, opatření paktu by se na Česko měla vztahovat až ve chvíli, kdy země zavede euro (více zde).
23. a 24. května proběhnou pro Čechy již třetí volby do Evropského parlamentu. Poprvé šli k urnám v roce 2004, naposledy v roce 2009. Kandidátky letos podalo 39 uskupení. Rozděluje se 751 křesel, pro Českou republiku jich je připraveno 21. Poslance čeká pětiletý mandát a základní hrubý plat kolem 200 tisíc korun.
Každý členský stát EU má svůj vlastní volební systém. V případě Česka pro tyto volby tvoří území celé republiky pouze jeden volební obvod a volí se na základě poměrného systému. Mandát získá to politické uskupení, které dostane alespoň pět procent hlasů. Tato hranice platí i pro koalice.