Praha - Lékaři zaměstnaní v nemocnicích si loni vydělali v průměru 68 a půl tisíce měsíčně. Oproti předloňsku si tak pohoršili skoro o pět set korun. Prezident České lékařské komory Milan Kubek navíc upozorňuje, že zhruba polovina z toho jsou peníze vydělané za přesčasy. „Ty příjmy nejsou za standardní pracovní dobu, není to za žádných 180 hodin, ale za zhruba 260 hodin práce měsíčně,“ uvedl Kubek. Komora dlouhodobě prosazuje, aby měli doktoři vyšší základní plat.
Přepracovaní lékaři i špatná komunikace trápí české zdravotnictví
Za standardní pracovní dobu v České republice podle Kubka nevydělává kvalifikovaný lékař necelé dva průměrné platy, zatímco v jiných evropských zemích je to spíše trojnásobek. Právě to je důvodem, proč mnoho českých lékařů odchází pracovat do zahraničí. Takových lékařů jsou každý rok zhruba čtyři stovky, asi sto lékařů naopak každoročně do České republiky přijde ze zahraničí, hlavně ze Slovenska.
„Přepracovaní lékaři jsou zákonitě nebezpečím pro své pacienty,“ varoval Kubek. Od ledna lékaři v Česku smějí odpracovat jen poloviční počet přesčasových hodin: maximálně 416 hodin ročně. Skončila totiž výjimka z evropské směrnice, kterou mělo Česko vyjednánu na deset let. „Naše zdravotnictví není schopné této směrnici vůbec vyhovět,“ upozornil Kubek.
Přijímání akutních pacientů má zlepšit elektronický systém
Komunikaci pražských nemocnic se záchrankou ohledně přijímání akutních pacientů má zlepšit elektronický systém, ministerstvo zdravotnictví přehodnotí i počty akutních lůžek. Po dnešním jednání to uvedli náměstek ministra zdravotnictví Josef Vymazal a ředitel pražské záchranné služby Zdeněk Schwarz. Schůzka se uskutečnila poté, co minulý týden záchranka vozila otrávenou ženu déle než hodinu po Praze a postupně ji odmítlo přijmout sedm nemocnic. „Podobný systém bychom uvítali všichni, abychom se takovýmto problémům vyhnuli,“ uvedla ředitelka Nemocnice Na Bulovce Andrea Vrbovská.
GALERIE
videogallery_435429
Software pro komunikaci mezi nemocnicemi existuje, podle Schwarze je ale zastaralý a zhruba polovina nemocnic jej nevyužívá. Nový elektronický systém má sloužit ke komunikaci mezi nemocnicemi a záchrankou, ale také k tomu, aby si zdravotnická zařízení navzájem předávala informace o počtu akutních lůžek. „My pociťujeme deficit akutních lůžek,“ dodal Schwarz a připomněl, že lůžka chybí hlavně po útlumu nemocnice ve Vysočanech, ale také v Brandýse nad Labem. Ministerstvo proto zadá analýzu počtu akutních lůžek. Má se také zpřesnit výklad zákona, aby bylo jasné, kdy je zařízení povinno pacienta přijmout. Podle Vymazala je problém zejména ve špatné komunikaci a lidském faktoru.
Další schůzka s řediteli pražských nemocnic bude ve čtvrtek. Vymazal bude chtít znát jejich zdůvodnění, proč pacientku s otravou minulý týden nepřijaly. Budou řešit i nerovnoměrné rozložení zdravotnických zařízení po městě. Problémy s umístěním pacientů ze sanitek mají hlavně záchranáři v Praze. Pražské nemocnice tvrdí, že se to stává jen ve výjimečných případech, kdy mají zcela naplněné kapacity.