Praha - Inspekce práce by měla mít možnost pokutovat zaměstnavatele za neoprávněné sledování zaměstnanců na pracovišti. Zákonodárcům to doporučuje veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Za absurdní označuje nynější situaci, kdy inspekce může sledování na pracovištích kontrolovat a žádat nápravu, sankci ale uložit nemůže.
Ombudsmanka volá po sankcích za sledování zaměstnanců na pracovišti
Nyní inspekce podle doporučení postupuje tak, že se obrací na Úřad pro ochranu osobních údajů. Úřad ale ukládá pokuty výhradně za skutky, které se týkají zpracování osobních údajů. Zastává prý stanovisko, že zaměstnavatele může postihnout jen v případech, když jsou zaměstnanci sledováni technikou se záznamem.
„Pokud zaměstnavatel zasahuje do soukromí zaměstnanců jinými prostředky, například v takzvaném on-line režimu, není toto nezákonné jednání postižitelné ani Úřadem pro ochranu osobních údajů ani orgánem inspekce práce,“ uvádí se ve zprávě úřadu ombudsmana za loňský rok. Šabatová, která zastává funkci veřejného ochránce práv od letošního února, proto žádá zákonodárce, aby do zákona o inspekci práce vložili nový správní delikt. Ten by měl pokutování hříšníků umožnit.
Nových doporučení na úpravy zákonů je ve zprávě o loňské činnosti ombudsmana celkem deset. Patří k nim i požadavek, aby provozovatelé malých slunečních elektráren na střechách svých domů a připojených do sítě měli nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud přijdou o práci. Příjmy z elektrárny totiž podle úřadu nemohou pokrýt jejich životní potřeby a dostávají tak provozovatele elektráren do neřešitelné situace.
Vyslyší zákonodárci výtky ombudsmana?
Je všech otázkou, zda zákonodárci vůbec na podněty úřadu veřejného ochránce práv zareagují. Jak ukazují zkušenosti z minula, ombudsmani postupně předložili Poslanecké sněmovně 79 doporučení. Zákonodárci však vyslyšeli zatím jen 48 z nich, zareagovali tedy zhruba v 58 % případů.
„Pracujeme v dlouhodobějších horizontech. Někdy je potřeba více úsilí, nevzdat se hned na začátku,“ řekla k tomu dnes Šabatová. Ze statistik totiž vyplývá, že mezi předložením doporučení a změnou zákona v průměru uplynuly téměř 4 roky.
Z předloňských doporučení ochránce práv tak zákonodárci vyslyšeli pouze jedno – šlo o zrušení sociální karty. Další desítkou návrhů na úpravy různých norem se vůbec nezabývali. Politiky za to, že na výtky veřejného ochránce práv příliš nereagují, kritizoval už předchůdce Šabatové Pavel Varvařovský.
Ombudsmanka doporučila ke změně deset zákonů (zdroj: ČT24)