V České republice žije více než 1,5 milionu lidí starších pětašedesáti let, z nichž téměř 400 tisíc už překročilo osmdesátku. Míst v domech pro seniory, které nejsou soukromé, je asi 39 tisíc. Dalších 12 a půl tisíce jich pak nabízejí domov se zvláštním režimem, které pečují třeba o lidi s Alzheimerovou chorobou.
Třetina seniorů se o sebe nepostará
Postarat se o sebe nedokáže kolem 350 tisíc lidí, v přeplněných domovech pro seniory vznikají seznamy čekatelů třeba i několikrát přesahující kapacitu zařízení. Lidé žádají na více místech a často i předčasně, od typu pokoje se odvíjí čekací doba. Přednost mají akutní případy, poslední dobou jich výrazně přibývá.
Náročnější péče by si žádala více pracovníků v pečovatelských službách. Peněz se ale institucím nedostává. „Tenhle segment je dlouhodobě podfinancován a velice těžko se pak prosazují opatření, která by vedla ke zlepšení kvality,“ popisuje ředitelka Gerontologického centra Iva Holmerová.
V Česku je nedostatek míst v domovech pro seniory
Peněz je málo, odlehčovacích služeb ještě méně
Na sociální služby půjde od MPSV pro tento rok více než sedm miliard korun, ministryně Michaela Marksová (ČSSD) si uvědomuje, že sféra by potřebovala alespoň o tři miliardy více. A problémy s financováním avizuje i na rok příští. Ministerstvo plánuje převést financování sociálních služeb na kraje, které mají mít o potřebách lidí lepší přehled.
Domovy pro seniory se plní mimo jiné i proto, že lidé pečující o někoho z rodinných příslušníků nemají mnoho alternativ s takzvanými odlehčovacími a terénními službami. Ty se spolu s rodinou podílejí na péči o seniora, mnohdy pro ně představují nenahraditelnou pomoc. Třeba denní stacionáře nabízejí péči ošetřovatelek ve všední dny, trénují s klienty dovednosti, jako je jemná motorika nebo paměť.