Praha - Zhruba polovina bytů v České republice nesplňuje hygienické, bezpečnostní nebo technické nároky na bydlení. Analýzu si nechala zpracovat Asociace výrobců minerální izolace (AVMI). Obyvatele dosluhujících bytů a domů trápí především zvýšený hluk, nadměrná vlhkost a s ní související tvorba plísně. Průměrné stáří budov se pohybuje kolem padesáti let, ovšem rizika zdaleka nepatří jen k zastaralým stavbám.
Polovina bytů znamená nějaké riziko pro obyvatele
Polovina bytů znamená nějaké riziko pro obyvatele (zdroj: ČT24)
Problém se podle asociace týká konstrukčních prvků, které již ve starých stavbách překonaly svou životnost. Také novostavby se ale často kvůli úsporám stavitelů dostávají na samotnou hranici technických norem. „Domácnostem komplikuje život hlavně vysoká vlhkost, potažmo plísně, hluk a riziko požáru či otravy oxidem uhelnatým,“ konstatuje Marcela Kubů z AVMI.
U rušných silničních tahů bývá situace kritická. Hluk by v noci neměl překročit hranici 30 decibelů a ve dne 40. Třeba projíždějící tramvaj ale zvyšuje hodnotu hluku i o 10 decibelů. Hladina se přes den na rušných místech dostává běžně k číslu 70.
Pro zdraví lidí má pochopitelně dlouhodobý nadměrný hluk zdravotní důsledky. „Mohou trpět nespavostí, být nevýkonní v práci. Hluk může způsobovat bolesti hlavy, migrénu a podobně,“ shrnuje Marcela Bosáčková z Asociace akustiky.
Státní zdravotní ústav připisuje na vrub nevyhovujícím podmínkám bydlení více než 50 procent onemocnění. Třeba trvalé působení plísní na lidský organismus může přivodit člověku záněty dýchacích cest nebo očí, alergie a astma, stejně jako dermatologické obtíže.